Stává se vám, že nedokončujete úkoly, ztrácíte pozornost, zapomínáte, co jste právě chtěli udělat? Cítíte vnitřní neklid, přeskakujete z jedné věci na druhou nebo děláte impulzivní rozhodnutí, kterých pak litujete? Možná v tom poznáváte sami sebe. A možná jste i jako děti byli vnímáni jako roztržití, neklidní, „ve vlastním světě“ či „neposední“.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, známá jako ADHD, není jen dětská diagnóza. Přetrvává do dospělosti až u poloviny lidí, u kterých se v dětství objevila. Mnozí ale nikdy žádnou diagnózu nedostali a jejich potíže byly často přisuzovány lenosti, slabé vůli nebo stresu. Přitom právě porozumění tomu, co se děje, může přinést úlevu. Pochopení sebe sama je příležitostí naučit se s sebou pracovat a začít využívat vlastní predispozice užitečně. ADHD není jen diagnóza s obtížemi či „porucha“. Je to jako dvě strany jedné mince – stejný rys, který může člověka brzdit (např. impulzivita), mu v jiném prostředí dává náskok (např. při krizovém rozhodování).

Článek vyšel v Magazínu Objevujte uLékaře.cz 31.7.2025. Celý článek dostupný pro odběratele služby zde.

Jak poznat ADHD v dospělosti?

U dětí se ADHD vyskytuje ve třech podtypech – nepozorný, hyperaktivně-impulzivní, kombinovaný typ. V dospělosti ale vypadá jinak. Projevy ADHD v dospělosti jsou mnohem nenápadnější, ale o to víc mohou komplikovat každodenní život. Mezi typické projevy patří:

  • potíže se soustředěním, roztěkanost a zapomínání,
  • prokrastinace a špatná organizace času,
  • přeskakování mezi činnostmi bez dokončení,
  • impulzivní jednání (např. nečekané nákupy, výbuchy emocí, změny plánů),
  • vnitřní neklid, nervozita, nespavost,
  • vztahové obtíže – potíže naslouchat, nestálost pozornosti, výbušnost,
  • přetížení v práci, změny zaměstnání.

Málokdo ví, že u dospělých s ADHD jsou často hlavním problémem emoční výkyvy a výbuchy vzteku, ne tolik nepozornost jako taková.

U žen a lidí s vyšším IQ bývá ADHD často přehlédnuto.

Ženy a dívky nemívají tolik problémové chování jako chlapci – spíše sní s otevřenýma očima, intenzivně prožívají emoce nebo vnitřně trpí. U osob s vyšším IQ zůstává ADHD skryté ještě déle – léta ho kompenzují výkonností a dovedností „hrát roli“ podle očekávání okolí. Potíže se pak naplno projeví třeba až na vysoké škole nebo po nástupu do práce, kdy v souvislosti s přetížením už není kam ustoupit. Často pak přichází pocit selhání.

Proč to má smysl řešit

Dospělí s neléčeným ADHD mají vyšší riziko úzkostí, depresí, syndromu vyhoření, závislostí různého typu nebo potíží ve vztazích. Mnohdy si nesou pocit, že selhávají, přestože se snaží. Dobrou zprávou ale je, že ADHD se dá zvládnout.

Platí „ADHD = neschopnost se soustředit“? Člověk s ADHD se těžko soustředí na to, co ho nezajímá, ale když ho něco opravdu zaujme, může se do toho plně ponořit. Tomuto jevu se říká hyperfokus a díky tomu může vznikat mimořádný výkon, kreativita a zápal.

Když člověk pochopí, jak funguje, může původní nevýhody přetvořit v přednosti. Mnoho úspěšných lidí – podnikatelé, kreativci, krizoví manažeři – svou odlišnost využívají jako výhodu.

ADHD má i své silné stránky

Lidé s ADHD často vynikají v oblastech, kde je třeba rychlost, nápaditost a originalita. Typické pozitivní rysy:

  • mimořádná kreativita a bohatá fantazie,
  • schopnost hyperfokusu – hluboké soustředění na to, co je opravdu zajímá,
  • otevřenost novým zkušenostem a rychlé učení,
  • energie, odhodlání, nadšení pro nové projekty,
  • schopnost vidět věci z jiného úhlu pohledu.

Při správné podpoře a vhodném nastavení pracovního i osobního prostředí mohou tyto rysy vést k výjimečným výkonům i spokojenosti.

Co pomáhá a kam se obrátit

Pokud v popisu poznáváte sebe, doporučujeme obrátit se na psychiatra, který se specializuje na dospělé s ADHD. Diagnostika zahrnuje rozhovor a testy, někdy i rozhovor s blízkou osobou (partner, rodič). Důležitý není název diagnózy, ale zejména porozumění tomu, co vám pomáhá a co ne.

Mezi ověřené postupy podpory patří:

  • psychoterapie – pomáhá porozumět vlastním specifikům a naučit se s nimi zdravě zacházet,
  • ADHD koučink – zaměřuje se na plánování, organizaci a podporu změn v každodenním životě,
  • úprava režimu – pravidelný spánek, pohyb a pestrá strava zvyšují stabilitu i výkonnost,
  • techniky všímavosti, meditace a relaxace – pomáhají zpomalit, zklidnit mysl a lépe zvládat emoce,
  • farmakoterapie – léky mohou podpořit pozornost, emoční stabilitu a seberegulaci.

Co ještě pomáhá: tipy z praxe

Kromě odborné podpory mohou výrazně pomoct i konkrétní strategie v každodenním životě. Jednoduché úpravy prostředí, návyků a způsobu plánování mohou přinést větší klid, přehled a stabilitu.

Organizační strategie: Pomáhají zvládnout chaos v povinnostech i myšlenkách. Zkuste používat elektronické kalendáře, seznamy úkolů, připomínky nebo aplikace pro plánování. Důležité je také mít zavedenou rutinu – pravidelné časy vstávání, práce i odpočinku, pevné místo pro věci. Pomáhá také vizualizace složitějších úkolů – třeba formou mentální mapy nebo „To do“ listu.

Sociální strategie: ADHD může ovlivnit vztahy – proto je dobré aktivně vyhledávat blízké lidi, kteří vás podpoří a zároveň pomohou udržet strukturu. Pomáhá dochvilnost a uvážené přijímání závazků, abyste se nepřetížili. Humor a otevřenost navíc pomáhají rozptýlit napětí a budovat zdravé vztahy.

Fyzické uvolnění: Pravidelný pohyb pomáhá vybít energii a zlepšit soustředění. Dobře fungují krátké procházky, tanec, jóga i tzv. „fidgety“ – drobné předměty do ruky, které pomáhají uvolnit napětí během sezení.

Zvládání rozptýlení: Pro lepší pozornost je důležité omezit rušivé vlivy – třeba vypnout notifikace, vytvořit si klidné pracovní místo nebo pracovat v časech, kdy je okolí méně rušivé. Všímavost, meditace, relaxace pomáhají zpomalit a zklidnit mysl z dlouhodobého hlediska.

Sebepoznání a přijetí: Klíčovým krokem je naučit se rozpoznat své projevy ADHD a přestat na sebe klást nerealistické nároky. Přijetí toho, jak fungujete, pomáhá předcházet vyčerpání a zvyšuje sebehodnotu.

Strava: O výživě se u ADHD téměř nemluví, ale může hodně pomoci. Lidé s ADHD mají citlivější nervový systém – a reagují i na to, co jedí. Například omega-3 mastné kyseliny mohou pomoci se stabilitou nálady, cukr nebo kofein naopak projevy ADHD zhoršují.

Na co si dát pozor
Některé způsoby zvládání sice přinášejí krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého hlediska spíše škodí. Patří mezi ně uzavírání se do sebe, nadměrné užívání návykových látek (alkohol, marihuana a jiné drogy), únik do her, sázení nebo nekontrolované sledování obsahu online. Také časté vyhýbání se problémům nebo opakované střídání zaměstnání či partnera/ky při jakýchkoli potížích, může místo úlevy vést k ještě většímu stresu a vnitřní nejistotě. Tyto strategie prohlubují přetížení a zvyšují riziko duševních potíží.

Závěrem

ADHD v dospělosti není selhání. Není to lenost, ani výmluva. Je to jiný způsob fungování mozku s výzvami i výhodami. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Že pomoc existuje. A že když porozumíte sami sobě, můžete najít cestu, jak využít svůj potenciál užitečně a naplno.

A co dál?

TEST dostupný zde.

📩 Chci poradit v poradně uLékaře.cz
🧠 Zajímá mě ADHD v dospělosti
📅 Objednat se na psychoterapii či koučink

PhDr. Sylvie Navarová
psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka, koučka