Po dovolené nebo prázdninách se můžeme těšit na známý způsob života, a přesto jsme unavení, podráždění nebo smutní. Pro návrat do režimu neexistuje přepínač. Potřebujeme čas a odpočinek, který má místo i v běžném pracovním či školním týdnu. U dětí k tomu patří také podpora dospělých a prostor postupně zvládat vlastní úkoly.
O návratu do režimu, odpočinku a psychické odolnosti dětí jsem mluvila 11. září 2026 ve dvou vstupech pořadu České televize Sama doma. Základní myšlenky z rozhovorů zde rozvíjím o odborné souvislosti a praktické podněty pro dospělé i rodiče.
Sama doma — první vstup od 15:07
Sama doma — druhý vstup od 66:02
Návrat do práce a školy potřebuje čas
Během volna často jinak spíme, méně sledujeme hodiny a více rozhodujeme o tom, jak svůj den naplníme. Návrat přináší změnu rytmu i množství požadavků. Očekávat od sebe hned první den plný výkon může znamenat další zbytečný tlak.
Pomáhá začít několika opěrnými body: postupně obnovit pravidelný čas vstávání a usínání, vybrat nejdůležitější úkoly a v rozvrhu ponechat rezervu. Pokud je to možné, dopřejte si mezi návratem z cesty a nástupem do práce chvíli na vybalení a zorientování. Neexistuje jeden počet dnů, který by vyhovoval všem.
Spánek přitom není drobnost. Scott a kolegové (2021) shrnuli 65 randomizovaných studií s 8 608 účastníky. Intervence, které zlepšily kvalitu spánku, vedly v průměru také ke zlepšení duševního zdraví, včetně snížení úzkostných a depresivních příznaků. Nešlo ovšem o výzkum návratu z dovolené ani o důkaz, že samotné dřívější usínání vyřeší každé přetížení. [1]
Proč někdy potřebujeme dovolenou po dovolené
V rozhovoru jsem upozornila na dvě různé situace. V první vyměníme pracovní výkon za dovolenkový: chceme všechno stihnout, zařídit program a postarat se o ostatní. Takové volno může být vyčerpávající. Ve druhé se teprve při uvolnění výrazněji projeví únava, kterou jsme v každodenním tempu přehlíželi. Zjistíme, že dosavadní režim byl dlouhodobě příliš náročný. Samotný pocit vyčerpání po dovolené ale ještě neurčuje jeho příčinu.
Má smysl ptát se: Jak jsem fungoval před dovolenou? Měl jsem možnost skutečně odpočívat? A vracím se do podmínek, které jsou dlouhodobě zvládnutelné?
Dovolená má pro regeneraci význam. Metaanalýza Granta, Buchananové a Shockleyové (2025), zahrnující 32 studií, zjistila výrazný příznivý vliv dovolené na pohodu zaměstnanců. Přínosy navíc odeznívaly pomaleji, než předpokládaly starší výzkumy. S lepší pohodou souviselo zejména psychické odpoutání od práce a pohyb během volna. Jde o průměrné výsledky, nikoli příslib stejného účinku u každého člověka. [2]
Dlouhodobé přetížení potřebuje změnu podmínek
Druhá situace je složitější: Pokud se po každém volnu rychle vrací vyčerpání, nestačí hledat chybu ve vlastní disciplíně. Stojí za to prozkoumat množství povinností, dostupnost podpory, hranice pracovní doby i možnost ovlivňovat svou práci. Na místě je zvážit změnu či využít služek kouči nebo psychoterapeuta, pokud je stav vážnější.
Duševní zdraví zaměstnanců ovšem souvisí také s tím, jak je práce organizovaná. Doporučení WHO pro duševní zdraví na pracovišti zahrnují vedle individuální podpory rovněž organizační opatření a vzdělávání vedoucích. Prevence vyhoření ve firmě proto potřebuje pozornost k pracovním podmínkám, ne pouze další nároky na sebepéči zaměstnanců. [7]
Poprázdninový splín a smutek po dovolené
Pro pokles nálady a motivace po návratu se používá označení post-vacation blues nebo post-holiday blues. Jde o popis prožívání, nikoli o samostatnou diagnózu. Může nám chybět volnost, společnost lidí, s nimiž nám bylo dobře, nebo činnosti, na které doma zbývá málo času.
Pocity smutku, ztráty a obtížnějšího návratu k povinnostem popsala také malá diplomová studie Nichole Crockfordové (2019) o vysokoškolácích po společných pobytech v přírodě. Jde o podpůrný popis zkušenosti, nikoli o podklad pro určení, jak dlouho mají potíže u každého člověka trvat. [3]
Zkuste si pojmenovat, co konkrétně vám chybí. Bylo to klidné ráno, pohyb venku, čas s blízkými nebo možnost chvíli nic nemuset? Vyberte jednu věc, pro kterou vytvoříte prostor i během běžného týdne. Taková otázka může pomoci proměnit neurčitou nespokojenost v konkrétní krok.
Mikroregenerace: co si z dovolené přenést do běžného týdne
V Sama doma jsem doporučila začít otázkou: Jaký příjemný pocit si chci z volna uchovat a co ho vyvolávalo? Mohla to být ranní káva v klidu, běh, setkání s přáteli nebo společná večeře. Právě tyto drobnosti můžeme postupně začlenit do běžného týdne jako mikroregeneraci. Nemusíme čekat na další dovolenou.
Jednou z podob průběžného zotavení jsou krátké přestávky v práci. Albulescuová a kolegové (2022) v metaanalýze 22 výzkumných souborů s 2 335 účastníky zjistili malý příznivý účinek přestávek do deseti minut na pocit energie a únavu. Celkový účinek na výkon nebyl statisticky průkazný. Studie zkoumala krátké přestávky, nikoli všechny výše uvedené volnočasové činnosti. [4]
Děti potřebují předvídatelný rytmus a dostupného dospělého
Návrat do školy znamená víc než dřívější vstávání. Dítě znovu zvládá nároky na soustředění, pravidla, vztahy i hodnocení. Pomoci může jednoduchá domluva, jak bude vypadat ráno a odpoledne, příprava věcí večer a čas po škole, který není hned zaplněný dalšími výkony.
V rodině stojí za pozornost také tempo a napětí dospělých. Když se ráno nedaří, může být užitečnější společně upravit organizaci než přidávat další výčitky. Ptejte se konkrétně: Co je pro tebe teď nejtěžší? Co už zvládáš? S čím potřebuješ pomoci?
Dospělý může být bezpečným přístavem: člověkem, ke kterému se dítě vrátí, když si neví rady. Zároveň mu ponechává úkoly odpovídající jeho věku a možnostem. Dítě se učí i z toho, jak rodič zachází s vlastním napětím. Můžeme jednoduše pojmenovat, že jsme ve stresu, a ukázat, co nám pomůže situaci zvládnout. Nepříjemné emoce patří k životu; i s nimi se dá postupně učit pracovat.
Odolnost dětí a nálepka sněhových vloček
Označení „generace sněhových vloček“ považuji za zjednodušující mediální nálepku. Dnešní mladí lidé vyrůstají v jiných podmínkách a čelí jiným podnětům než předchozí generace. Odolnost se může projevovat různě. V rozhovoru jsem ji popsala jako schopnost po obtíži znovu vstát, využít vlastní zdroje a požádat o pomoc. Citlivost a prožívání emocí s ní nejsou v rozporu.
Ann Mastenová (2001) ve vlivném přehledovém článku popsala odolnost jako výsledek běžných adaptačních procesů. Důležité jsou například pečující vztahy a rozvoj schopností, které pomáhají zvládat nároky života. Odolnost tak nemusíme chápat jako výjimečnou vlastnost několika silných jedinců. [5]
Pro budování odolnosti je důležitý také přístup k neúspěchu. Když se dítěti něco nepovede, můžeme uznat jeho zklamání a společně hledat, co se ze zkušenosti naučilo a co příště zkusí jinak. Výsměch nebo nadávání mu takovou oporu neposkytují. Prostor ke zvládání přiměřených výzev mohou nabídnout i sport a další zájmové činnosti.
V pořadu zazněl příklad bojových sportů, při nichž lze zažít prohru a zkusit to znovu. Metaanalýza Moora, Dudleyho a Woodcocka (2020) ze 14 studií zjistila malý příznivý účinek tréninku bojových umění na psychickou pohodu. Výsledky se mezi studiemi lišily a samy nedokazují, že každý bojový sport automaticky zvýší odolnost každého dítěte. [6]
Kdy se pomoc mění v páchání dobra
V rozhovoru jsem použila výraz „páchání dobra“ pro pomoc, při které dospělý v dobré víře přebírá řešení za dítě. Krátkodobě se oběma uleví, ale dítě přichází o příležitost vyzkoušet si, co zvládne. Může si také odnášet dojem, že mu rodič nedůvěřuje.
Pomáhá nejprve zjistit, jak situaci vidí dítě: Co už zkusilo? Jaké možnosti má? Co by mohlo udělat příště a s čím potřebuje podporu? Míru pomoci přizpůsobujeme jeho věku, možnostem a situaci. Při násilí, šikaně nebo výrazné nerovnováze sil je na dospělých, aby dítě aktivně chránili. Při opakovaných obtížích může rodinné poradenství pomoci hledat rovnováhu mezi podporou, samostatností a bezpečím.
Kdy vyhledat psychologickou pomoc
Pokud se smutek, úzkost, nespavost nebo vyčerpání zhoršují, vracejí se nebo výrazně zasahují do každodenního života, má smysl vyhledat odbornou pomoc. Není nutné čekat, až budou potíže nesnesitelné.
Zvýšenou pozornost si zaslouží zejména ztráta zájmu a radosti, výrazná skleslost nebo beznaděj trvající většinu dne téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů. Délka je však jen jedním z hledisek při posuzování deprese; při závažných potížích je namístě pomoc dříve. Výraznou nebo nevysvětlenou únavu je vhodné probrat také s praktickým lékařem. [8]
Psychologické poradenství a psychoterapie v Ostravě
Pokud potřebujete porozumět svému vyčerpání, úzkosti nebo opakujícím se obtížím, nabízím psychologické poradenství a psychoterapii v Ostravě-Porubě. Společně můžeme hledat, co vás zatěžuje, co vám pomáhá a jaké změny mají ve vašem životě smysl. K dispozici je také psychoterapie online, kterou využívají lidé z dalších míst České republiky i Češi žijící v zahraničí.
Více o psychologickém poradenství a psychoterapii
Informace o online konzultacích
PhDr. Sylvie Navarová, psycholožka a psychoterapeutka v Ostravě-Porubě
Objednání: sylvie.navarova@smrov.cz | Dvorní 756/9, Ostrava-Poruba
Pracovat na sobě vyžaduje čas i odvahu podívat se na to, co není snadné. Vážím si každého, kdo tuto práci podstupuje. Psychoterapie může být jedním z míst, kde pro ni najdete podporu.
Související čtení pro zaměstnance a vedoucí: Dovolit si dovolenou
Více o mě: PhDr. Sylvie Navarová — o mně
Odborné zdroje k článku
Čísla v textu odkazují na následující zdroje. U výzkumů je uveden typ práce, aby bylo zřejmé, z jakého podkladu jednotlivá tvrzení vycházejí.
[1] SCOTT, Alexander J.; WEBB, Thomas L.; MARTYN-ST JAMES, Marrissa; ROWSE, Georgina a WEICH, Scott. Improving sleep quality leads to better mental health: A meta-analysis of randomised controlled trials. Sleep Medicine Reviews. 2021, roč. 60, čl. 101556. DOI 10.1016/j.smrv.2021.101556.
Metaanalýza randomizovaných studií.
[2] GRANT, Ryan S.; BUCHANAN, Beth E. a SHOCKLEY, Kristen M. I need a vacation: A meta-analysis of vacation and employee well-being. Journal of Applied Psychology. 2025, roč. 110, č. 7, s. 887–905. DOI 10.1037/apl0001262.
Metaanalýza studií o dovolené a pohodě zaměstnanců.
Zdroj / DOI | Abstrakt a bibliografický záznam
[3] CROCKFORD, Nichole. Post-trip blues: Full time college students’ emotional and motivational post-trip transition from adventure break trips. Diplomová práce. Cedar Falls: University of Northern Iowa, 2019. Dissertations and Theses @ UNI, 959.
Malý smíšený výzkum v diplomové práci; omezená zobecnitelnost.
[4] ALBULESCU, Patricia; MACSINGA, Irina; RUSU, Andrei; SULEA, Coralia; BODNARU, Alexandra a TULBURE, Bogdan Tudor. “Give me a break!” A systematic review and meta-analysis on the efficacy of micro-breaks for increasing well-being and performance. PLOS ONE. 2022, roč. 17, č. 8, e0272460. DOI 10.1371/journal.pone.0272460.
Systematický přehled a metaanalýza experimentálních a kvaziexperimentálních studií.
[5] MASTEN, Ann S. Ordinary magic: Resilience processes in development. American Psychologist. 2001, roč. 56, č. 3, s. 227–238. DOI 10.1037/0003-066X.56.3.227.
Přehledový a teoretický článek o vývojových procesech odolnosti.
Zdroj / DOI | Abstrakt a bibliografický záznam
[6] MOORE, Brian; DUDLEY, Dean a WOODCOCK, Stuart. The effect of martial arts training on mental health outcomes: A systematic review and meta-analysis. Journal of Bodywork and Movement Therapies. 2020, roč. 24, č. 4, s. 402–412. DOI 10.1016/j.jbmt.2020.06.017.
Systematický přehled a metaanalýza; značné rozdíly mezi zahrnutými studiemi.
Zdroj / DOI | Abstrakt a bibliografický záznam
[7] WORLD HEALTH ORGANIZATION. WHO guidelines on mental health at work. Geneva: World Health Organization, 2022. ISBN 978-92-4-005305-2.
Odborné doporučení pro duševní zdraví na pracovišti.
[8] WORLD HEALTH ORGANIZATION. Depressive disorder (depression). Online. WHO, 2026. Citováno 24. 9. 2026.
Odborný informační přehled příznaků a možností pomoci.