Josef je vrcholový manažer. Denně zvládá náročná jednání, tlak na výsledky i strategická rozhodnutí. Je stále k dispozici. Večer se snaží vypnout – půl láhve vína mu pomáhá usnout. Po roce ale zjišťuje, že už nestačí půlka, potřebuje celou. Znepokojuje ho, kam až to povede. Začne se obávat závislosti na alkoholu. Oprávněně. Rozpozná varovný signál a rozhodne se hledat jiný způsob, jak se zklidnit – začíná jeho cesta k všímavosti.

Josefův příběh není výjimkou. Rychlost změn, technostres, přetížení a narušené hranice mezi prací a soukromím patří dnes k nejčastějším příčinám vyhoření. Výzkumy potvrzují, že schopnost vědomě řídit pozornost a energii je důležitou kompetencí moderního leadershipu. Jedním z nejlépe prozkoumaných způsobů, jak tuto schopnost rozvíjet, je mindfulness – trénink vědomé pozornosti a mentální kondice.

Přečtěte si článek, který vyšel v Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty 15/2026 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

Co mindfulness opravdu je (a není)

Mindfulness neznamená trávit hodiny meditací na podložce. V manažerské praxi jde spíš o záměrnou pozornost k tomu, co právě děláme, cítíme a nač myslíme – bez hodnocení,posuzování a automatických reakcí.

Tři pilíře, na kterých stojí rozvoj všímavosti:

1. Regulace pozornosti – schopnost vrátit mysl k aktuálnímu úkolu a nenechat se unášet autopilotem.
2. Nehodnotící postoj – myšlenky nejsou fakta; emoce jsou informace, se kterými lze pracovat.
3. Vypnutí autopilota – vědomé rozhodování místo rutinní reaktivity.

Mindfulness není jen nějaká „měkká“ dovednost. Je to mentální fitness, který zlepšuje výkon, odolnost i mezilidské vztahy podobně jako systematický trénink zlepšuje fyzickou kondici. Mozek je v tomto kontextu přirovnáván ke svalu a Mindfulness trénink zoceluje a zesiluje mysl.

Co říká výzkum: přínosy pro odolnost, výkon i leadership

1. Duševní odolnost

Desítky studií potvrzují, že pravidelná praxe mindfulness snižuje míru stresu, úzkosti a únavy, zlepšuje spánek i regeneraci. Fyziologicky se měří například pokles hladiny kortizolu nebo rychlejší návrat organismu do rovnováhy po zátěži.

Manažersky řečeno: mindfulness rozšiřuje „vnitřní rozestup“ mezi stimulem a reakcí – člověk zvládá tlak bez ztráty nadhledu.

• Kognitivní výkon

Krátký trénink (i pár minut denně) zvyšuje pracovní paměť a soustředění, snižuje „odbíhání mysli“. Zlepšuje také kreativitu a kognitivní flexibilitu – schopnost měnit perspektivu a přicházet s originálními řešeními.

Výhoda pro praxi: méně chyb v jednání na „autopilota“, více neotřelých nápadů klidné mysli.

• Leadership a vztahy

Mindfulness kultivuje 3 oblasti emoční inteligence – sebeuvědomění, empatii a schopnost regulovat emoce. Výzkumy ukazují přímou souvislost mezi všímavým vedením a angažovaností a motivací zaměstnanců.
Všímaví lídři rychleji rozpoznají vlastní napětí, lépe zvládají konflikty a nepřenášejí stres na tým.

Neurovědné výzkumy potvrzují, že pravidelná praxe mindfulness posiluje prefrontální kortex – centrum plánování, seberegulace a empatie – a zároveň snižuje hyperaktivitu amygdaly, která spouští impulzivní reakce a přetížení.

Mindfulness v praxi znamená netlačit prožitek do předem chtěného výsledku. Jde o zpomalení, aby došlo ke zrychlení. Krátké zklidnění slouží k moudřejší volbě reakce..

Mindfulness jako strategie udržitelného leadershipu

Mindfulness se v posledních letech posunula z oblasti osobního rozvoje do strategického řízení lidského kapitálu.
V organizačním kontextu se všímavost stává součástí kultury resilience – schopnosti firem adaptovat se na změnu, zachovat soudržnost týmů a předcházet chronické únavě či fluktuaci talentů. Firmy, které mindfulness integrují do rozvoje leadershipu, popisují nárůst engagementu, snížení stresových projevů a větší psychologickou bezpečnost.

Výzkumy ukazují, že investice do duševního zdraví zaměstnanců přinášejí značnou návratnost: například Deloitte uvádí průměrně £5 za každou £1 investovanou. Další data od Gallupu ukazují, že zlepšení prostředí, kde se zaměstnanci cítí vyslyšeni, může přinést až 27 % snížení fluktuace a 12 % nárůst produktivity. Odkazy na výzkumy v Literatuře viz níže.

Mindfulness tak není jen „měkká“ dovednost, ale tvrdá kompetence adaptivního řízení.
Pomáhá manažerům nejen přežít turbulence současného světa, ale vést s větší jasností, lidskostí a dlouhodobou výkonností.

Josef se Všímavostí začal v průběhu koučovacího výcviku a vlastního koučování. Techniky ho zaujaly, a tak se začal o tuto oblast zajímat více, trénovat a aplikovat nejen ve své manažerské praxi, ale i v osobním životě.

Pět praktických technik všímavosti pro manažery

1. Krátké vědomé dýchání („Dech jako kotva“)

Zaměření: Dech slouží jako kotva, která pomáhá vrátit pozornost k přítomnému okamžiku. Stres se vždy projevuje i tělesně – zrychleným dechem, napětím, tlakem. Vědomé dýchání je nejrychlejší cesta, jak zklidnit reakci a získat odstup před rozhodnutím. Pomáhá reagovat s rozvahou, ne z autopilota.
Jak na to: Při napětí nebo před důležitým rozhodnutím si vyhraďte krátký okamžik a sledujte rytmus dechu. Zpomalte výdech, vnímejte, jak tělo reaguje. Stačí 3–5 vědomých nádechů.

• Všímavost tělesných projevů („Mini Body Scan“)

Zaměření: Vnímání těla jako nástroj včasné identifikace stresu. Tělo často signalizuje napětí dříve než mysl. Všímavost pomáhá rozpoznat fyzické projevy stresu – stažení ramen, napjatou čelist, zrychlený dech – a uvolnit je dřív, než se přetížení promění v podrážděnost či vyhoření.
Jak na to: Několikrát denně se krátce zastavte a „oskenujte“ tělo od hlavy k patě: jak sedíte, jak dýcháte, kde cítíte napětí. Vědomé povolení napjatého místa spouští automatickou regulaci stresové reakce.

• 3 kontrolky štěstí

Zaměření: Krátká každodenní reflexe, která propojuje minulost, přítomnost a budoucnost. Pomáhá přeladit pozornost z výkonu na vnímání smyslu, radosti a vyváženosti. Leadership je často orientovaný na řešení problémů a plánování budoucnosti – což vede k přetížení a ztrátě pocitu, že žiji „tady a teď“. Tato technika obnovuje pozitivní perspektivu a posiluje mentální energii i emoční stabilitu.
Jak na to:Ráno položte tři jednoduché otázky – tři „kontrolky štěstí“:

• Minulost: Co se dnes povedlo?
• Přítomnost: Co právě teď dělám rád/a nebo co mi dělá dobře?
• Budoucnost: Nač se těším?
• Zakotvení v pěti (a šesti) smyslech

Zaměření: Krátká technika ukotvení, která pomáhá vrátit pozornost z chaotických myšlenek do přítomného okamžiku prostřednictvím smyslového vnímání. Před poradou, vystoupením nebo náročným jednáním bývá mysl zahlcená scénáři „co když“. Tato technika přepíná z mentálního přetížení do klidu a bdělé přítomnosti – zklidňuje tělo, posiluje fokus a jasnost záměru.
Jak na to: Zavřete oči nebo je nechte pootevřené a postupně si v hlavě projděte své smysly:

• Hmat: čeho se dotýkám právě teď? Jaký je kontakt se židlí, podlahou, stolem, oděvem?
• Čich: co právě teď cítím ve vzduchu?
• Chuť: jakou chuť vnímám v ústech?
• Sluch: co slyším právě teď, blízko i v pozadí?
• Zrak: co vidí mé oči právě teď, bez hodnocení?
• A nakonec přidejte i šestý smysl – Intuice: Na co se teď soustředím? Co mám před sebou a čeho chci dosáhnout?

Celé cvičení trvá méně než minutu a spolehlivě vrací pozornost do „tady a teď“. Pomáhá vstupovat do porad a rozhovorů s klidnou myslí, tělem v rovnováze a jasným záměrem.

• Praktikování vděčnosti

Zaměření: Všímavé vnímání a oceňování toho, co v životě i v práci funguje. Vděčnost není o povrchní pozitivní náladě, ale o schopnosti rozpoznat hodnotu drobných věcí, lidí a okamžiků, které často přehlížíme. Psychologický výzkum ukazuje, že každodenní praxe vděčnosti posiluje optimismus, snižuje stres a zvyšuje dlouhodobou spokojenost. Ve vedení lidí pomáhá měnit fokus z nedostatků a chyb na rozvoj a uznání, což zlepšuje klima a motivaci týmu.

Jak na to: Na konci dne si zapište nebo v hlavě projděte tři věci, za které jste dnes vděční – mohou být malé i velké: setkání, které potěšilo, úspěšná porada, klidný okamžik, podpora od kolegy. Vnímejte, jak se při tom cítíte.

Tato krátká praxe pomáhá uzavírat den s pocitem naplnění a ukotvuje pozornost směrem k tomu, co dává vaší práci i životu smysl.

Jak může pomoci zaměstnavatel

Mindfulness lze do firemní kultury integrovat jednoduše a s měřitelným efektem.
Klíčem je systematický přístup, který propojuje osobní pohodu zaměstnanců s udržitelností výkonu:

• Nastavte zdravé digitální hranice. Ujasněte pravidla pro dostupnost, vypněte nadbytečné notifikace a definujte jednotný „urgentní“ komunikační kanál.
• Zařaďte mindfulness do strategie well-beingu a rozvoje lídrů. Umožněte manažerům osvojit si techniky vědomé pozornosti jako součást leadership programu.
• Pravidelně měřte a vyhodnocujte. Sledujte ukazatele stresu, engagementu, fluktuace a absence – např. pomocí krátkých pulse-survey dotazníků.
• Rozvíjejte všímavé vedení. Nabídněte tréninky práce s emocemi či koučovací výcviky s prvky mindfulness.
• Podporujte kontinuitu a kulturu péče. Zaveďte follow-upy, „tiché zóny“ a možnost anonymní psychologické podpory.

Závěr: Investice do dlouhodobé výkonnosti ve zdraví

Josef dnes už neusíná s lahví vína, ale s klidnou hlavou. Každý den si dává několik minut schůzky sám se sebou. Všímavost se pro něj stala nejen nástrojem zvládání stresu, ale i způsobem, jak znovu cítit smysl v práci, kterou dělá.

Stejnou cestu může volit každý člověk. Stačí začít drobným krokem už dnes, třeba vědomým zakotvením mezi dvěma schůzkami. Není to ztráta času, ale investice do energie, zdraví a dlouhodobé výkonnosti.

Literatura

Výzkumy:

Deloitte UK. Mental health and employers: The case for investment – pandemic and beyond. London: Deloitte UK, 2022. Dostupné z: https://www.deloitte.com/uk/en/services/consulting/analysis/mental-health-and-employers-the-case-for-investment.html

Deloitte (2022). The ROI in workplace mental health programs: Good for people, good for business. Deloitte Insights, 2022.
Dostupné z: https://www2.deloitte.com/us/en/insights/topics/talent/workplace-mental-health-programs-worker-productivity.html

Gallup (2017). Create a culture of psychological safety. Washington, D.C.: Gallup Organization.
Dostupné z: https://www.gallup.com/workplace/236198/create-culture-psychological-safety.aspx

Gallup (2023). The economic cost of poor employee mental health. Washington, D.C.: Gallup Organization.
Dostupné z: https://www.gallup.com/workplace/404174/economic-cost-poor-employee-mental-health.aspx