Jaro není jen o změně počasí. Je to období přílivu nové energie, která ovlivňuje naši náladu a probouzí nové možnosti. Jaro je obdobím otevíráním přírody a přílivu světla i energie.

Staré tradice oslovují tuto změnu symbolickým jazykem: poklady ukryté ve skalách, rozkvetlé stromy, dětský smích i svatojánské ohně. Možná právě proto tyto rituály přežily staletí. Připomínají nám, že lidský život a příroda probíhají v cyklech.

Přečtěte si článek, který vyšel v Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty 07/2026 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

Duben – „ještě tam budem“

Duben je měsícem variability. Počasí i energie kolísají, lidské tělo se stále přelaďuje ze zimního do jarního režimu. Kolísají teploty i atmosférický tlak, což zatěžuje organismus. Adaptace spotřebovává energii, aniž si to uvědomujeme.

V HR a účetní agendě jde často o období doznívajících uzávěrek, auditů, kontrol, vyúčtování. Může tak vzrůstat pocit: „Už bych měl/a fungovat naplno.“

Jenže organismus stále dokončuje přechod.

Jaké rituály k přechodu ze zimy do léta pomáhají?

Duben – Velká noc a poklady ukryté ve skále

Velikonoce patří mezi nejstarší a v církvi nejhonosnější svátky evropské kultury. Křesťanská tradice je spojuje se zmrtvýchvstáním – tedy vítězstvím života nad smrtí. Ještě starší, předkřesťanské rituály však pracují s motivem jarní obnovy přírody.

Pole se probouzí. Země se otevírá. Světlo přibývá.

Lidové pověsti mluví o tom, že o Velké noci se otevírají skály s poklady. Poklad se ale otevře jen tomu, kdo je připraven.

Tento obraz je překvapivě nadčasový.

Jaro každoročně otevírá „skály“ i v pracovním a osobním životě. Po zimní rutině se objevují nové příležitosti, nové projekty, nové směry.

Psychologicky je období jara spojeno s aktivací, vyšší bdělostí, lepší náladou, větší kognitivní flexibilitou a otevřeností k možnostem. Je to čas rozpoznávání potenciálu.

Otázka dubna tedy zní: Jaký poklad je letos připraven k objevení?

Někdy je to nový nápad. Jindy spolupráce, která může vyrůst. Nebo rozvoj konkrétní kompetence, která nám může být užitečná.

Květen – Svátek práce a lidská důstojnost tvořit

1.květen má dvojí tvář. V českém prostředí jej známe jako „Máj“ – měsíc lásky, poezie a rozkvetlých stromů. Současně je to Svátek práce.

Historicky vznikl jako připomínka boje za osmihodinovou pracovní dobu (1886, Chicago).
Nesl v sobě důležitý princip: práce má mít hranice a důstojnost.

Práce není jen výkon. Je to lidská schopnost tvořit hodnotu. Je to prostor pro smysluplné tvoření konkrétní hodnoty a odkazu člověka.

V profesích HR a účetní agendy je tato hodnota často méně viditelná, ale zásadní. Správně nastavené procesy, přesnost, spolehlivost – to je podhoubí, na které stojí důvěra organizace.

Květen proto může být příležitostí k jinému pohledu: Jakou hodnotu práce vytvářím?

Zdravé profesní sebevědomí není arogance či egocentrismus! Psychologické studie dlouhodobě ukazují, že práce, která je vnímána jako smysluplná, souvisí s vyšší pracovní spokojeností, psychickou odolností a nižší mírou vyhoření.

Práce tedy není jen zdroj příjmu, ale také důležitý zdroj identity a pocitu smyslu.

Den dětí – aneb každý dospělý je jen přerostlé dítě

Mezinárodní den dětí se začal slavit po druhé světové válce (oficiálně od roku 1950), jako připomínka ochrany práv a důstojnosti dítěte. Dítě symbolizuje budoucnost. Ale také zvědavost, hravost a tvořivost.

Psychologové mluví o konceptu „vnitřního dítěte“ – části osobnosti, která:

  • umí být spontánní,
  • objevuje nové možnosti, je zvídavé,
  • reaguje s nadšením, raduje se, směje.

V pracovním prostředí si často ceníme racionality a struktury. Ale inovace vzniká z kombinace řádu a hravosti. Psychologický výzkum kreativity ukazuje, že hravost, otevřenost novým zkušenostem a ochota experimentovat patří mezi důležité faktory tvořivého myšlení. To jsou kvality dítěte v nás.

Den dětí může být připomínkou, že tvořivost není jen dětinská. Je to zdroj vitality.

Přináší prostor pro reflexi: Kdy jste se naposledy od srdce zasmáli?

Smích aktivuje parasympatický nervový systém a souvisí se snížením stresových hormonů, zejména kortizolu. Současně podporuje uvolňování endorfinů, které přispívají k pocitu pohody. Proto se cítíme dobře na duši, když je smích přirozenou součástí našich dnů.

Červen – Slunovrat, svatojánská noc a oheň

Letní slunovrat patří mezi nejstarší přírodní svátky Evropy. Je to nejdelší den v roce – symbol vrcholu světla.

Svatojánská noc (23.–24. června) byla od pradávna spojena s ohni, sběrem bylin a vírou v ochrannou sílu přírody. Oheň měl očistnou funkci a symbolizoval energii.

Oheň je archetypální symbol vitality. V moderním pracovním jazyce mluvíme o motivaci nebo energii. Psychologie motivace dlouhodobě ukazuje, že nejstabilnější formou motivace je tzv. vnitřní motivace – tedy činnost, která je spojena se smyslem, zájmem nebo osobním růstem.

Otázka „Co ve mně hoří?“ tak v psychologickém jazyce znamená hledání aktivit, které jsou v souladu s vnitřní motivací.

Hledejte i vy: Co ve mně právě hoří?

  • Kde cítím smysl?
  • Co mě přirozeně táhne?
  • Co mi dodává energii bez vnějšího tlaku?

Červen je vrcholem světla. A také vhodným obdobím uvědomit si vlastní zdroj energie – dříve, než začne další zima.

S jarem přichází světlo a nové možnosti

Jaro je obdobím otevírání – přírody, světla i lidské energie. Staré tradice nám to připomínají symbolickým jazykem: poklady ukryté ve skalách, rozkvetlé stromy, dětský smích i svatojánské ohně. Možná právě proto tyto rituály přežily staletí. Připomínají nám, že lidský život a příroda probíhá v cyklech.

Po období zimního zpomalení přichází čas objevování, tvoření a energie. Užijte si ho, protože až se zima zeptá: „Co jsi dělal v létě?“, vy budete připraveni!