Článek zpracován ve spolupráci s on-line poradnou uLékaře.cz (přihlaste se do klientské zóny a přečtěte si jej).
Necelých 40% úmrtí v České republice je v důsledku srdečních a cévních onemocnění. Od 90. let, kdy to bylo více jak 50%, došlo k výraznému zlepšení. Přesto můžeme pro sebe udělat hodně. Nejen životní styl, strava, ale i psychika hraje roli. Jaký vliv mají emoce na naše srdce?
Seznamte se s úžasným orgánem, který je součástí našeho těla:
- Srdce dospělého člověka má přibližně velikost sevřené pěsti a váží kolem 250-350 gramů.
- Srdce bije přibližně 100tisíckrát denně, což představuje více než 35 milionů úderů za rok.
- Srdce přečerpá v klidovém režimu jeho nositele přibližně 5 litrů krve za minutu, což znamená, že za den přečerpá více než 7 tisíc litrů krve. Při zátěži srdce přečerpá až 20 litrů krve za minutu.
- V klidovém stavu bije srdce dospělého člověka průměrně 60-100krát za minutu. Při fyzické zátěži může srdeční frekvence stoupnout na 150-200 úderů za minutu.
- Srdce je sval, který nikdy nepřestává pracovat.
- Za pouhou půl minutu srdce provede úžasný proces. Krev chudá na kyslík, která je tmavší, se dostává přes pravou část srdce do plic. Tam se krev zbaví oxidu uhličitého a nasytí se kyslíkem, což ji změní na jasně červenou. Okysličená krev pak putuje zpět do levé části srdce, odkud je vypumpovaná do aorty a jejích větví, zásobuje tak kyslíkem všechny orgány v těle. Cestou tělem krev přibírá oxid uhličitý a tmavne. Celý oběh je dokončen a začíná znovu.
To všechno dělá srdce automaticky, nezávisle na našem vědomí. Nicméně …
Když jsme vystaveni stresu, tělo je nuceno reagovat, jako by bylo v situaci boje nebo útěku. Dochází ke zvýšení hladiny stresových hormonů, oslabuje se imunitní systém a snižuje se jeho schopnost bojovat s viry či eliminovat rizikové buňky. Srdce musí ve stresu zvýšit krevní tlak a pumpovat rychleji, aby tělo připravilo na zvládnutí krizové situace a přežití. Dlouhodobý stres zvyšuje naši náchylnost k různým onemocněním vč. kardiovaskulárních.
Jenže stres číhá všude
Ve většině situací máme na výběr, jak budeme reagovat – zda se rozčílíme, budeme smutní nebo si řekneme „Hmm, to je zajímavé, co by bylo nejlepší v tuto chvíli udělat…“ To vše je ve sféře našeho vlivu. Svou moc si potřebujeme uvědomit a naučit se s ní zacházet.
Předběhl vás někdo ve frontě? Můžeme se vztekat, křičet, ještě 2 dny o této situaci vyprávět všem okolo a tím se stresovat dále a dále. Můžeme se cítit ublíženě, stáhnout se do sebe a neustále se další dny k situaci vracet a vyčítat si, že jsme mohli udělat něco jinak, budeme se „užírat“ negativními pocity.
A můžeme se také vědomě rozhodnout, že situaci řešit nebudeme, a spěchajícího člověka pustíme z hlavy. A nebo „uspěchanci“ řekneme, že jsme na řadě my. A nebo požádáme prodavačku o pomoc s řešením situace, a nebo … Možností je mnoho, když umíme pracovat se svými emocemi.
Emoce hrají důležitou roli v našem kardiovaskulárním zdraví. Věnujme pozornost nejen fyzickému zdraví, ale také psychické pohodě. Dlouhodobé negativní emoce mohou přispět k rozvoji vážných zdravotních problémů, zatímco pozitivní emoce mohou srdce a cévy chránit a podporovat jejich zdraví.
Stres a úzkost
Ve stresu se aktivuje sympatický nervový systém, cévy se zužují, a to způsobuje zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Tento stav je dlouhodobě škodlivý, protože zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
Radost a pozitivní emoce
Když prožíváme radost, lásku nebo klid, děje se pravý opak. Parasympatický nervový systém se aktivuje, dochází ke snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Pozitivní emoce navíc snižují zánětlivé procesy v těle a snižují riziko srdečních chorob. Pravidelné pěstování pozitivních emocí může zlepšit pružnost cév a celkové zdraví srdce.
Smutek a deprese
Deprese a dlouhodobý smutek mají negativní dopad na srdce. Snižují variabilitu srdeční frekvence, tj. schopnost srdce a kardiovaskulárního systému reagovat na změny vnitřního prostředí organismu, což je ukazatel dobrého kardiovaskulárního zdraví.
Hněv a frustrace
Hněv a frustrace mají rychlý a nepříznivý vliv na tělo. Způsobují prudké zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku, to zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice. Časté epizody hněvu mohou dokonce vyvolat nepravidelný srdeční rytmus (arytmii).
Láska a sociální podpora
Pozitivní sociální vztahy a láska působí jako ochranný štít pro srdce. Lidé, kteří mají silnou sociální podporu, mají nižší krevní tlak, zdravější srdeční rytmus a menší riziko rozvoje srdečních chorob. Připomeňme si výzkumy poukazující na to, že ženatí muži žijí v průměru o 20 % déle než svobodní, a jejich život je o 9 let delší.
Emoce a naše osobnost
Naučit se zvládat své emoce, jde někomu snáze a jiný potřebuje intenzivnější trénink. Do hry vstupuje naše osobnost.
V literatuře jsou popisovány osobnostní rysy s vyšší mírou zdraví, mezi které patří přesvědčení o vlastní schopnosti řídit chod dění, optimismus a psychická odolnost. Na druhou stranu jsou také lidé s osobnostními rysy se sklonem k nemocem vykazující pesimistický způsob vykládání dění okolo, depresivitu či agresivitu.
Můžeme se také setkat s popisem osobnostních typů A, B, C a D podle kardiologů M. Friedmana a R. H. Rosenmana, kteří se v 50. letech 20. století snažili zachytit projevy chování, které se často projevovaly u jedinců s rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.
Osobnost typu A s rysy více náchylnými k rozvoji srdečních onemocnění. Jsou obvykle soutěživí, netrpěliví, cítí potřebu neustále něco dělat a mají sklon k popudlivosti a hostilitě. Často pracují pod velkým tlakem, mají potíže s relaxací a jsou citliví na kritiku. Vysoký krevní tlak je pro ně charakteristický. Způsob života může zvyšovat riziko ischemické choroby srdeční, tj. omezení přísunu kyslíku a živin pro srdce) a dalších kardiovaskulárních problémů.
Doporučení: Pro typ A je důležité naučit se zvládat stres, ovládat své emoce a věnovat čas relaxaci. Techniky jako meditace, mindfulness nebo pravidelná fyzická aktivita mohou pomoci snížit tlak a zlepšit srdeční zdraví.
Osobnost typu B: Na rozdíl od typu A je osobnost typu B klidnější a méně soutěživá. Tito lidé jsou uvolněnější, mají vyšší toleranci k frustraci a jsou schopni lépe zvládat stres. Vzhledem k těmto vlastnostem mají lidé s typem B nižší riziko srdečních onemocnění. Jejich přístup k životu je celkově vyváženější, což prospívá jejich srdečnímu zdraví. Pokud jedinci typu B onemocní, mohou se projevit neurotické či depresivní rysy.
Doporučení: Typ B by měl udržovat svůj vyvážený přístup k životu, ale je důležité, aby nezanedbával fyzickou aktivitu a pravidelné zdravotní prohlídky.
Osobnost typu C je spojovaná s pesimistickým viděním světa, sklony k podřízenému chování, velkou úctou k autoritám, nadměrnou ochotou pomáhat a tendencí upozadit sebe sama, sklonem emoce, zejména negativní, zakrývat či potlačovat. Vztah mezi osobností typu C a konkrétními zdravotními problémy se neprokázal – existují náznaky, že tento typ chování může mít negativní dopad na zdraví či vliv na onkologická onemocnění.
Doporučení: Typ C by se měl zaměřit na rozvíjení asertivity a naučit se otevřeněji vyjadřovat své emoce. Práce s terapeutem může pomoci zvládat potlačené pocity a zlepšit celkové zdraví.
Osobnost typu D je osobnost se sklonem k výraznému prožívání negativních emocí a potížemi se sebehodnocením. Osoby s typem D dávají přednost rutině, mohou se projevovat až rigidní rysy, jsou náchylné k depresím a úzkostem a mají vyšší riziko vzniku srdečních onemocnění.
Doporučení: Typ D by měl hledat způsoby, jak snížit úzkost a posílit sociální vazby. Terapie zaměřená na zvládání stresu a úzkosti může být velmi užitečná, stejně jako zapojení do aktivit, které podporují pocit sounáležitosti a podporu.
Závěrem: 5 kroků pro zdravé srdce
- Naučme se zvládat stres a rozvíjejte svou psychickou odolnost.
- Pěstujme pozitivní emoce.
- Vyjadřujme své emoce zdravým způsobem.
- Podporujme sociální vztahy.
- Pečujme o své fyzické zdraví
Stojí za to o sebe pečovat a chránit tak své srdce a celkové zdraví! Čím dříve, tím lépe: prevence je totiž na 1. místě!
PhDr. Sylvie Navarová, psycholog a psychoterapeut