Článek zpracován ve spolupráci s uLékaře.cz a publikován zde.
Necítíte se dobře, ale všechna lékařská vyšetření říkají, že jste zdraví? Je možné, že jde o psychosomatickou potíž. Psychosomatika vysvětluje souvislost psychiky a fyzického zdravotního stavu.
Psychika a tělesno jako spojené nádoby
Příběh 1: Josef, manažer, muž okolo 35 let, má problém – „zvonění“ v uších. Dostal diagnózu tinnitus, tedy medicínské označení pro hučení, bzučení pískání, syčení či šelest v uších. Prošel všemi různými vyšetřeními a po fyzické (somatické) stránce je v pořádku. Byl proto poslán k psychologovi, protože jednou s možných příčin vzniku je stres.
Psychosomatika se zabývá souvislostmi mezi tělem a duší. Zkoumá, jak psychické rozpoložení působí na tělo. Somatické obtíže vyvolané stresem, psychickou nepohodou, problémy ve vztazích, traumatickými zážitky jsou označované jako psychosomatické. Platí to ale i naopak. Somatické nemoci potvrzené lékařskými testy ovlivňují duševní pohodu. Souvislosti vzájemného vlivu těla a duše potvrzuje i řada výzkumů.
Proč stres souvisí s nemocemi?
Příběh 2: Maruška, OSVČ, žena okolo 30 let má problém. Má křečovité záchvaty. Brní jí ruce, pociťuje tlak na hrudi, několikrát volala 155, bála se, že má infarkt. Nikdy se nepotvrdil. Maruška dostala diagnózu tetanie. Tetanie je neurosvalové onemocnění, které se projevuje zpětnou reakcí těla na nedostatek nejčastěji hořčíku a vápníku. Pacienti trpí např. svalovými křečemi, bušením srdce, bolestmi hlavy, brněním až křečemi kolem úst nebo v končetinách, přecitlivělostí na hluk, poruchami spánku, nadměrnou únavou a mnohými dalšími symptomy. Mimo dodávání chybějících látek tělu, je vždy vhodné pracovat psychoterapeuticky, protože na vzniku se podílí dlouhodobý stres.
Slovo „stres“ pochází z latinského „stringo, stringere“ a znamená „utahovati, stahovati, zadrhovati“ smyčku kolem krku oběšence na šibenici. Jako odborný termín ve vztahu ke člověku ho poprvé použil Hans Selye, který popsal hormonální reakci těla na nadměrnou zátěž. Tato reakce se projevuje se ve 3 oblastech:
- fyziologické – do těla se vyplavují hormony, reaguje nervová tkáň, srdce, cévy, trávicí soustava,
- psychické – člověk zažívá pocit napětí, ohrožení, podrážděnost, ale také apatie, únavy a vyčerpání, zhoršuje se soustředění a paměť,
- sociální – dochází ke změnám chování k lidem, mohou se objevit zkratovité reakce, nedůtklivost, velká uzavřenost, nebo naopak šaškování, předvádění se.
Ve stresu se ocitá každý z nás. Stresují nám ale jiné záležitosti, a to v různé míře. Záleží na tom, jak člověk chápe daný stresor (tedy podnět, na který člověk reaguje). Co vystresuje jednoho, vůbec nemusí rozhodit druhého. Doktor Nešpor v knize Sebeovládání (2015, str. 13) uvádí přehledný výčet tělesných změn, které se dějí v těle při stresu a pro srovnání při relaxaci:
| Stres | Změny | Relaxace |
| Stoupá | Svalové napětí | Klesá |
| Stoupá | Tepová frekvence a krevní tlak | Klesá |
| Stoupá | Dechová frekvence | Klesá |
| Stoupá | Látková výměna | Klesá |
| Stoupá | Nadledviny | Klesá |
| Stoupá | Galvanická vodivost kůže | Klesá |
| Stoupá | Frekvence vln na EEG | Klesá |
| Klesá | Hojení, imunita, spánek, trávení, sex | Stoupá |
Z výše uvedeného jsou patrné také souvislosti s psychosomatickými nemocemi, které se vlivem nadměrného či dlouhodobého stresu mohou v těle spustit. Typicky jde o bolesti zad, vysoký krevní tlak, kašel, astma, různé civilizační nemoci, ekzém, častější nachlazení, poruchy spánku, problémy s trávením, žaludkem, problémy v sexuální oblasti a další.
Na co se zaměřit, abychom se cítili lépe?
Příběh 3: Marie, účetní, žena okolo 40 let, musí co chvíli běhat na toaletu. To, co se zpočátku zdálo jako dietní chyba, dostalo diagnózu ulcerózní kolitida. Křečovitá bolest břicha a průjem různě přichází a odchází. Jde o civilizační nemoc a podíl na jejím vzniku má dlouhodobý stres. Mimo farmako-léčby je jí doporučena psychoterapie.
Když přemýšlíme o tom, co a jak změnit, abychom se cítili lépe, zamysleme se nad souvislostmi života. Prozkoumejme, co a na které úrovni je potřeba v našem životě změnit.
- bio – jde o tělesnou kondici. Zapojme fyzické cvičení, pohyb v přírodě, fyzickou práci venku. Řada potíží bývá spojena s životním stylem odtrženým od přírody. Příliš opatrující se způsob života vede k tomu, že organismus reaguje méně pružně na změny a hůř se přizpůsobuje.
- psycho – práce s myšlením, zaměřením pozornosti, myšlenkovými vzorci, zda se přetěžujeme, jak relaxujeme, ovlivňuje naše emoce a prožívání, spokojenost, duševní pohodu. Změňme myšlení a chování, změníme pocity. Vliv se projeví také na našem těle.
- sociální – spokojenost ve vztazích blízkých i vzdálenějších. Říká se, že negativně naladěný člověk dokáže svou negativitou nakazit dalších pět v týmu. Často jsme s lidmi ve vztazích ze zvyku. Jaké změny potřebujeme udělat? Co se potřebujeme naučit, aby nás vztahy neničily?
- spirituální – ztráta smyslu života je vždy velkým problémem. Současně jde i o přirozenou vývojovou fázi v životě člověk okolo jeho poloviny, kolem 40-50 let. Smysluplnost bytí, konání, to je velká otázka k přemýšlení. Proč jsme na světě? Co je naším úkolem? Co od nás svět potřebuje?
Diagnóza vs. potřebné životní změny
Příběh 4: Pepík, team leader, muž 40 let, má vážný problém. Nemůže vyjít z domu. Vše začalo plíživě. Nejprve se necítil dobře ve společnosti, přestal chodit na večírky, pak upustil od návštěvy hospody s kamarády, začal častěji a častěji využívat home office, protože se necítil dobře ani v práci. Postupně se tak zavřel doma, ale i tam se začal mít problémy. Prošel všemi možnými lékařskými vyšetřeními s výsledkem – zcela zdráv. Stále se ale necítil dobře… Cítil neustále strach a napětí, bylo mu špatně od žaludku, při chůzi venku a později i při pomyšlení, že by měl jít ven, se mu podlamovaly nohy a točila hlava. Pepíka trápí sociální fóbie.
U psychiky není tak snadné najít příčinu jako u fyzických onemocnění. Nikdy nevíme, kde je potřeba změnu udělat. Psychologie a psychoterapie není exaktní vědou, nefungují zde tabulky a přesné postupy. Nelze tedy nasadit léčbu podle diagnózy jako u angíny, na kterou zabírají antibiotika. Psychologie a psychoterapie je spíše detektivní prací, při které se hledají souvislosti, a současně postupné kroky ke změně.
A co nakonec pomohlo?
- Josef měl plnou hlavu práce, nespokojené manželky a dětí, neschopnosti říci „ne“ a vlivu rodičů, až mu z toho zvonilo v uších. Postupně se učil vymezovat se, strukturovat práci, udělal spolu s manželkou řadu velkých změn v jejich soužití včetně stěhování.
- Maruška se učí dávat sebe na 1. místo, mít se ráda, vymezit se, říkat NE a přijmout sebe sama takovou, jaká je i se svou citlivostí a jemností. Nikdo jí to v dětství nenaučil, tak se to učí nyní v dospělosti.
- Marie doposud v rámci psychoterapie zpracovává svá životní traumata. Je to náročná práce, trvá dlouho. Marie je ale vytrvalá a hledá způsoby, jak budovat svou psychickou odolnost a rovnováhu..
- Pepíkovy obtíže byly spojeny s dovedností navazovat partnerské vztahy. Psychika tlačila k naplnění vývojových úkolů (partnerství, děti), ale chyběly dovednosti v souvislosti s výchovou a předchozím životem.
Je potřeba si uvědomit, že důvody pro psychosomatické nemoci jsou různé. Každý člověk má v těle nějaké místo, které na stres a nepohodu reaguje jako první. Vždy pracujeme s příběhem klienta a jeho jedinečností.
Závěrem
S čím mohou souviset vaše zdravotní obtíže? Jaké změny potřebujete udělat? Změny v životě a myšlení nejsou nic snadného, ne každý má odvahu se do psychoterapeutické práce pustit. Proto každý klient, který na sobě pracuje, je pro mne hrdinou. Nejnáročnější boje vedeme sami se sebou. Přeji, ať jste vítězi!
Uvedené příklady jsou uvedené pod pseudonymem a zveřejněné se svolením osob, kterých se týká.
Přestože se o psychosomatice hodně mluví, pro mnohé je obtížné vliv psychiky přijmout. Děkuji klientům, kteří byli ochotní svými příběhy inspirovat ostatní, aby se nebáli a do práce pro sebe na sobě se pustili. JSTE ÚŽASNÍ, DĚKUJI 