Přečtěte si článek s mými komentáři na téma Proč odjet na dovolenou sám/sama nejen pro ty, kdo nemají parťáka.
Náhled do otázek redakce a mých odpovědí:
- Nejdříve začneme trochu šířeji. Proč je vůbec důležité, aby si člověk dopřával dovolenou? A jak často do roka bychom měli takto činit?
Dříve se dovolené říkalo rekreace. Tedy čas na znovunabytí kreativity. Dovolená umožní lidem vystoupit z každodenní rutiny, což má pozitivní vliv na mozek a kognitivní funkce. Pohybová aktivita, spánek nepřerušovaný budíkem, změna prostředí a s ní související nové podněty a činnosti, které jsou zábavné, uvolňující či rozvojové. To jsou všechno pozitivní změny, které se dle výzkumů projeví např. ve zlepšených paměťových funkcích, pozornosti, kognitivní rychlosti (rychlost zpracování informace). Proto kdykoli, kdy se člověk cítí přetížen, má dojem, že zapomíná, ztrácí pozornost, pociťuje vnitřní napětí až agresi a jen víkend už k regeneraci nestačí, pak je vhodné si naplánovat delší dovolenou. Aby se tělo i mysl zregenerovaly, je potřeba dovolenou min. 3 týdny. První týden jede mysle a tělesné funkce obvykle ve stále stejném pracovním režimu, 2. týden se tělo začíná uvolňovat a mysl se postupně přidává a 3. týden člověk skutečně odpočívá.
Důležité ovšem je, aby nebyl i na dovolené vtahován do pracovních činností skrze dostupnost po celém světa za pomoci mobilů.
Mohu uvést několik příkladů manažerů, kteří byli i v průběhu dovolené na horách, v Jihovýchodní Asii či v poušti, „naháněni“ svými podřízenými, kteří se dožadovali jejich rozhodnutí. Jejich „nepostradatelnost“ jim neumožnila si řádně odpočinout a načerpat síly či kreativní nápady do nové práce.
- Spousta lidí má tendenci dovolenou odkládat, třeba kvůli práci, co je ale varovným signálem, kdy je potřeba si dovolenou opravdu vzít?
Konflikty s okolím jsou signálem, že se ve spirále vyhoření dostáváme hlouběji a hlouběji. Stejně tak psychické potíže, somatické potíže, poruchy pozornosti, celkově frustrace. Pokud v této fázi neuděláme změnu (v pracovním nasazení, delší dovolená, která nám umožní odstup a náhled na to, co se v životě děje), můžeme se ponořit do nepříjemných psychických rozlad a prožívat bezmoc a beznaděj. Myšlenky typu: „Nic nelze změnit. Když to neudělám já, neudělá to nikdo. Všichni ostatní jsou neschopní, já musím vydržet. Nikdo mi nepomůže. Všichni se spikli proti mně, jezdí si na dovolená a jen já musím makat.“ Jestliže ani v této chvíli se nerozhodneme pro změnu a budeme pokračovat s pracovním tempu, tělo vypoví službu a objeví se nemoci.
I zde je mnoho příkladů z praxe, kdy se syndrom vyhoření musel řešit dlouhodobou nemocenskou, aby si tělo a mysl mohly odpočinout. Je tedy na zváženou, zda by nebylo vhodnější si dopřát pravidelnou regeneraci v podobě dovolené než se pak mnohem delší dobu léčit s nemocí.
- Co když si dovolenou chci vzít, ale nemám s kým jet (přítel nedostal v práci volno, kamarádka nemůže apod.). Nemůže být pro některé jedince stresující už samotný fakt, že nemají s kým jet? Pokud ano, jak bojovat s obavami, že to sám/sama nezvládnu?
Čím dál tím více lidí vyráží na dovolené sami, singls jsou dnes již běžnou součástí společnosti. Také některé cestovní kanceláře se zaměřují na nabídku zájezdů pro samostatně cestující klienty. Když se člověk rozhodne vyrazit na dovolenou sám, je vhodné, když bude mít plán, co chce navštívit a čím chce naplnit čas své rekreace. Je dobré informovat blízké o své cestě a v průběhu cesty o tom, kde se pohybuje. Obavy lze ošetřit cílem, který si jedinec pro sebe stanoví a jde si za ním.
- Jaké jsou výhody toho, když jedu na dovolenou sama? V čem všem mi to může pomoci?
Samostatná cesta zvýší sebevědomí a sebedůvěru. Člověk zjistí že je schopen se o sebe postarat sám, vykomunikovat a vyřešit řadu věcí. Naplnění cíle mu přinese pocit, že je schopen řídit si svůj život svým vlastním způsobem, a že zvládne i výstup z komfortní zóny. Někteří tak vyrážejí na poutě přes hory, známá je cesta Santiago de Compostela. Mimo to na samostatné dovolené se člověk nemusí nikomu dalšímu přizpůsobovat a může si ji užít dle svých představ.
- Jsou přeci jen některé typy lidí, kteří by radi neměli cestovat sami?
Na dovolenou by se měl člověk těšit. Pokud má někdo ze samostatné cesty hrůzu a už jen představa mu způsobuje zažívací a jiné potíže, tak bude asi vhodnější se na cestu lépe připravit. Najít si opravdový důvod, proč jet sám, najít vlastní smysl takové cesty. Jsou jedinci, kteří vyrážejí proto, že jim někdo doporučil nebo si přečetli, že výstup z komfortní zóny je skvělým prostředkem pro zvýšení sebedůvěry. Problém je, že to nedělají proto že opravdu chtějí. Není kam spěchat, vše chce svůj čas a pokud má samostatná dovolená přinést odpočinek, zvýšení psychické pohody a radosti, pak se na ní musíme těšit.