Kde je hranice mezi upřímností a přílišnou sdílností na pracovišti? Může být nadměrné sdílení osobních informací problémem? A naopak, může zarputilé odmítání povídání si o mimopracovních aktivitách bránit rozvoji dobrých pracovních vztahů?
Celý článek si můžete přečíst ve Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty 6/2025 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Efektivní komunikace je základním stavebním kamenem každého dobře fungujícího pracovního kolektivu. Upřímnost a sdílení myšlenek, pocitů či informací mohou podpořit důvěru, spolupráci a týmového ducha. Ale kde je hranice mezi otevřenou komunikací a přílišnou sdílností, která může být spíše na škodu?
Představte si situaci: Kolega vám při obědě začne vyprávět o svých rodinných problémech. Možná se cítíte trochu nepříjemně, protože téma je příliš osobní na běžný pracovní den, a nevíte, jak reagovat.
Nebo: Kolegyně sdílí interní informace, které by měly zůstat důvěrné. Jak to na vás působí?
Tyto situace ukazují, že sdílení je sice dobré, ale má své limity.
Výhody sdílení
Sdílení na pracovišti má mnoho pozitivních dopadů na týmovou spolupráci i osobní rozvoj. Mezi hlavní výhody patří:
- Podpora důvěry – Otevřenost mezi kolegy vytváří atmosféru, ve které se lidé cítí bezpečně.
- Posílení týmové spolupráce – Když lidé sdílí své zkušenosti, mohou lépe pochopit perspektivu ostatních a efektivněji spolupracovat.
- Snížení stresu – Mluvit o pracovních výzvách může pomoci uvolnit napětí a předejít frustraci.
- Podpora kreativity a inovací – Diskuse nad různými pohledy často vede k novým řešením.
- Zvýšení efektivity – Informace proudí rychleji a rozhodování je rychlejší.
- Osobní rozvoj – Zpětná vazba umožňuje zaměstnancům růst a zlepšovat dovednosti.
Přesto i v této oblasti platí, že „méně je někdy více“.
Nevýhody sdílení
Nadměrná sdílnost na pracovišti může mít nečekané důsledky, které negativně ovlivní atmosféru v týmu i vaši profesionální image. Hlavní rizika jsou:
- Příliš mnoho osobních detailů – Přehnané sdílení osobních problémů může kolegy vyčerpávat a narušit jejich soustředění.
- Nekontrolované emoce – Veřejné projevování frustrace nebo hněvu může způsobit napětí v týmu.
- Porušení důvěrnosti – Sdílení citlivých nebo důvěrných informací může ohrozit důvěru mezi členy týmu a narušit pracovní dynamiku.
Jak najít rovnováhu?
Najít rovnováhu mezi sdílením a mlčením vyžaduje vědomý přístup k tomu, co říkáme, kdy to říkáme a proč to říkáme. Klíčovými dovednostmi jsou aktivní naslouchání, koučovací dotazování a sebereflexe.
Namísto neustálého vyprávění vlastních příběhů se soustřeďte na druhé. Skutečné naslouchání otevírá prostor pro hlubší pochopení, buduje důvěru a posiluje vztahy v týmu.
Jak na to v praxi?
- Nechte druhého domluvit a nepřerušujte ho.
- Věnujte plnou pozornost řečníkovi (odložte telefon, přestaňte kontrolovat e-maily).
- Parafrázujte a potvrďte pochopení větami jako: „Jestli to správně chápu, říkáš, že…“
- Tip na experiment: Sledujte během příští porady, kolikrát někoho přerušíte, a zkuste se této tendenci vědomě vyhnout.
Místo rad a doporučení zkuste klást otevřené koučovací otázky, které podpoří samostatné přemýšlení a odpovědnost. Tento styl komunikace podporuje nejen efektivní spolupráci, ale i důvěru v týmu.
Otevřené otázky, které podpoří dialog:
- „Co o tom soudíš ty?“
- „Co tě k tomu vedlo?“
- „Jak bys to chtěl/a vyřešit?“
Otevřené otázky vedou k hlubší reflexi a podporují druhého, aby našel vlastní řešení. Tento přístup je typický pro koučovací styl komunikace, který místo rad a příkazů podporuje zodpovědnost a samostatné myšlení ostatních. Taková komunikace posiluje důvěru a umožňuje druhým vyjádřit vlastní názor. Místo snahy být „ten, kdo všechno ví“, se stáváte průvodcem diskusí, což je v pracovním prostředí velmi ceněná dovednost.
Nač si dát pozor!
Někdy mluvíme, aniž bychom přemýšleli o důsledcích. Můžeme kolegu nevědomky urazit, nebo ještě hůře, oslabit jeho pozici před ostatními. Proto je důležité zvážit, jak naše slova ovlivní druhé. Můžete si položit otázku: Je to, co chci sdělit, pravdivé? Je to nutné? A je to laskavé? Pokud ano, pak to stojí za sdílení.
Příběh o třech sítech jako tip pro nastavení hranic sdílení
Jednoho dne přišel k Sokratovi jeho známý a řekl:
„Chceš slyšet, co jsem se o tobě právě dozvěděl?“
Sokrates se svého známého zeptal: „Je to, co mi chceš říct, pravdivé?“
Když muž přiznal, že to neví jistě, Sokrates se zeptal: „Je to dobré?“
Po záporné odpovědi se zeptal naposledy: „Je to užitečné?“
Když muž odpověděl, že ne, Sokrates uzavřel: „Pokud to není pravdivé, dobré ani užitečné, proč bys mi to říkal?“
Uvědomte si sílu slov, která používáte!
Když máte tendenci sdělit negativní zpětnou vazbu, zkuste ji formulovat citlivě:
- Místo: „To jsi údělal/a úplně špatně.“
- Zkuste: „Myslím, že by bylo lepší vyzkoušet jiný přístup. Co si o tom myslíš?“
Tento přístup nejen že zmírňuje dopad, ale také podporuje konstruktivní diskusi.
Tipy pro vyváženou komunikaci na pracovišti
- Osobní témata sdílejte s rozvahou: Důvěřujte jen těm, kdo jsou ochotni vás skutečně podpořit.
- Řešte konflikty diskrétně: Vyhněte se zapojování celého kolektivu do osobních problémů.
- Hledejte rovnováhu: Sdílejte dost na to, aby vznikla důvěra, ale ne tolik, aby byla narušena profesionální rovina vztahů.
- Najít rovnováhu mezi mluvením a mlčením vyžaduje také sebereflexi. Položte si otázky jako: Kolik prostoru v diskusi zabírám já a kolik ostatní? Reaguji s cílem vyřešit problém, nebo chci jen „být slyšet“? Přispívám do diskuse užitečně, nebo jen sdílím své osobní názory?
- Tip na experiment: Pokud zjistíte, že v diskusi mluvíte více než ostatní, zkuste na chvíli „ustoupit do pozadí“ a dát prostor druhým. Aktivní naslouchání totiž často přináší nové poznatky a umožňuje vidět věci z jiného úhlu pohledu. Vyzkoušejte to!
Sdílení je nepochybně důležitou součástí komunikace na pracovišti, ale klíčem k úspěšné komunikaci je rovnováha. Mluvit je stříbro, ale vědět, kdy mlčet, je často zlato. Pečlivě zvažujte, co, kdy a s kým sdílíte, abyste budovali důvěru a profesionální vztahy, které vás posunou vpřed.
PhDr. Sylvie Navarová, psycholog, psychoterapeut, kouč, supervizor
