aneb Od neúspěchu k příležitostem
Kde se bere rozdíl mezi těmi, kteří se při neúspěchu vzdávají, a těmi, kteří ho berou jako zaškobrtnutí na cestě? Nebo mezi těmi, kdo hned vidí všechno černě a těmi, kteří možnosti pozitivního rozvoje? Rozdíl je v Mindsetu.
Celý článek si můžete přečíst ve Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty 2/2025 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Představte si dvě kolegyně, které dostanou stejnou zpětnou vazbu: „Potřebujete zlepšit prezentační dovednosti.“ Jedna z nich se cítí zahanbeně, obviňuje šéfa z nespravedlnosti a příště se vyhýbá prezentacím. Druhá to bere jako výzvu a přihlásí se na kurz a rozvíjí se za podpory kouče.
Co je ten rozdíl? Odpověď je: Mindset.
Věříte, že se schopnosti dají rozvíjet, nebo věříte, že jsou vrozené a neměnné? Tento rozdíl se nazývá fixní vs. růstový mindset. Má vliv na vaši psychickou odolnost, pracovní výkon i životní spokojenost. V tomto článku se podíváme na to, jaký má mindset vliv na naše postoje k situacím, do kterých se dostáváme, jak jej změnit a jaké metody koučování nám mohou pomoci.
Mindset je způsob myšlení a niterných přesvědčení, které ovlivňují naše chování a reakce na změny, úspěchy i neúspěchy.
Jana měla věčný strach z hodnocení. Vše si brala osobně a vše vnímala jako kritiku. Cítila se nekompetentní. Společně s koučem se naučila vnímat zpětnou vazbu jako nástroj pro rozvoj. Dnes žádá zpětnou vazbu sama a díky tomu se neustále zlepšuje.
Podle teorie naučeného optimismu od Martina Seligmana existují dva základní způsoby, jak lidé nahlížejí na svět.
- Optimistický pohled vidí neúspěch jako dočasný a ovlivnitelný, vnímají ho jako příležitost k posunu. Když něco nejde podle plánu, optimista si řekne: „Tohle se příště zvládne lépe, teď už vím, co mám změnit.“ Je to dobrý základ pro růstový mindset.
- Pesimistický pohled naopak vnímá neúspěch jako trvalý a neovlivnitelný. Věří, že chyba vypovídá o vlastní neschopnosti a místo hledání řešení často rezignují. Typická myšlenka pesimisty je: „To se mi nikdy nepovede, nemám na to.“ Jde o základní kámen fixního mindsetu.
Pohled na svět se formuje v dětství, a to na základě výchovy, zkušeností a způsobu, jakým rodiče a další významné osoby reagují na dětské neúspěchy. Pokud dítě často slyší věty jako „Ty jsi neschopný, nikdy se to nenaučíš“, může si osvojit pesimistický pohled na sebe i na svět, rozvíjí se tzv. fixní mindset. Naopak podpora, povzbuzení a konstruktivní zpětná vazba mohou podpořit optimistický a růstový mindset.
Marie věří, že „já nikdy nebudu dobrá v prezentování“. Kouč jí klade otázky jako „Co bys mohla udělat jinak?“ nebo „Kdo by ti mohl pomoci zlepšit se v této oblasti?“ Díky těmto otázkám Marie se přesune od „já to neumím“ k „můžu se to naučit“.
Růstový mindset není vrozený! Je naučený, stejně jako optimismus je naučený, jak říká Martina Seligman. „Změníte-li svá vnitřní přesvědčení, změníte svůj život!“
Pojďte si v tom udělat přehled, jak jste na tom:
| Růstový a optimistický mindset | Fixní a pesimistický mindset |
| Neúspěch je dočasný | Neúspěch je trvalý |
| Neúspěch se týká jen této jedné situace | Neúspěch se týká této a všech ostatních situací |
| Neúspěch je způsobem vnějšími vlivy | Neúspěch je vnitřní (je to moje vina) |
| Schopnosti se dají rozvíjet | Schopnosti jsou neměnné |
| Chyby jsou příležitost k učení | Chyby jsou důkazem neschopnosti |
| Vyhledává výzvy a zkouší nové věci | Vyhýbá se výzvám (obava ze selhání) |
| Věří ve zlepšení dovedností | Věří, že buď „na to mám“, nebo „nemám“ |
Která přesvědčení převažují? Pokud ta fixní a nejste spokojení ve svém životě, můžete to změnit.
Petr opakovaně neoznámil chyby v účetních výkazech, protože se obával negativních důsledků. Věřil, že chyby ukazují na jeho neschopnost, a tak se snažil je zamaskovat. Díky koučovacím otázkám zjistil, že přiznání chyb může být příležitostí ke zlepšení procesů. Namísto „Pokud přiznám chybu, budu vypadat neschopně“ začal přemýšlet: „Co mohu udělat, aby se taková chyba neopakovala?“. Dnes sám iniciuje zlepšení procesů a cítí se v práci jistější.
Nástroje a techniky pro změnu Mindsetu
1. Koučovací otázky
- „Co jsem se z toho naučil/a?“
- „Jaké mám další možnosti?“
- „Co by mě významně posunulo?“
Tyto otázky pomáhají směřovat pozornost k řešení namísto zaměření na problém. Koučovací přístup vede k hledání odpovědí v sobě, což zvyšuje vnitřní motivaci a posiluje růstový mindset.
2. Technika přerámování
Zásadní změna je přidání slova „zatím“. Namísto „to neumím“ řekněte „to zatím neumím“. Tímto způsobem se otevírá prostor pro růst, protože slovo „zatím“ připomíná, že schopnosti nejsou konečné, ale rozvíjejí se v čase.
3. Sledujte vnitřní dialog
Všímejte si, co si říkáte v okamžicích neúspěchu. Lidé s pesimistickým přístupem často interpretují neúspěchy jako trvalé a osobní. Abychom změnili tento styl myšlení, musíme nahradit negativní myšlenky realističtějšími. Například:
- „Je to katastrofa.“ → „Je to příležitost ke zlepšení.“
- „Nikdy to nezvládnu.“ → „Zatím jsem to nezvládl, ale zlepšuji se.“
Tento přístup lze praktikovat pomocí ABC modelu od Seligmana:
- A (Activating event) – Co se stalo (např. chyba v účetním výkazu)
- B (Belief) – Jaké přesvědčení o tom mám? („To je ostuda.“)
- C (Consequence) – Jaké jsou důsledky? (Ztráta motivace, strach)
Změnou přesvědčení B (např. „Mohu to napravit a poučit se.“) lze změnit důsledky C (větší motivace a ochota hledat řešení).
Závěrem …
Každý z nás může změnit svůj mindset – od fixního k růstovému. Naše schopnosti nejsou pevně dané, můžeme je rozvíjet. Neexistuje neúspěch, pouze zpětná vazba. Využijte ji pro svůj rozvoj. A pokud nevíte, kde začít, zkuste se zeptat sami sebe: Jaké přesvědčení si osvojíte dnes? Jak byste příště mohli reagovat jinak? Nezapomeňte – mindset se dá změnit. Tím se stanete odolnějšími a spokojenějšími.
PhDr. Sylvie Navarová, psycholog, psychoterapeut, kouč, supervizor
