Management energie

PhDr. Sylvie Navarová, psycholog, psychoterapeut, kouč, supervizor

Škola manažerského rozvoje s.r.o. a CEPSYS – Centrum psychologických služeb

Úvod: Co říká věda?

Lidská energie je dynamický systém ovlivněný biologií, psychologií a prostředím. Výzkumy ukazují, že kvalitní práce s vlastní energií vede k vyšší výkonnosti, lepší psychické pohodě a snížení rizika syndromu vyhoření (Loehr & Schwartz, 2001).
Podle neurovědeckých studií (Rock, 2009) hraje energetická rovnováha klíčovou roli ve schopnosti mozku rozhodovat se, kreativně myslet a regulovat emoce.
Mozek spotřebuje přibližně 20 % veškeré tělesné energie, přestože tvoří jen asi 2 % tělesné hmotnosti (David Rock, Your Brain at Work, 2009).

Dobrou zprávou je, že na velkou část naší energie máme vliv – zejména skrze to, co děláme a jak přemýšlíme. A právě touto optikou – tedy z pohledu vlivu našeho chování a myšlení na úroveň energie a kvalitu života – se budeme v tomto článku zabývat. Nejen tělo, ale i mozek totiž potřebuje pravidelnou obnovu: vědomé pauzy, kvalitní spánek, práci s pozorností a minimalizaci přetížení.

🔋 Bazální metabolismus (BMR)

Bazální metabolismus představuje množství energie, které tělo spotřebuje v klidovém stavu pro udržení základních životních funkcí, jako je dýchání a srdeční činnost. BMR je ovlivněn faktory jako věk, pohlaví, tělesná hmotnost a složení těla. Například muži mají obvykle vyšší BMR než ženy kvůli většímu podílu svalové hmoty. Zdroj.

Bazální metabolismus (BMR) ➡️ Tvoří 60–70 % celkové denní spotřeby energie.

BMR je ovlivněn faktory:

Věk (s přibývajícím věkem BMR klesá)
Pohlaví (muži mají zpravidla vyšší BMR kvůli vyššímu podílu svalové hmoty)
Tělesné složení (více svalů = vyšší BMR)
Genetika (každý máme trochu jiné nastavení)
Hormonální stav (např. hormony štítné žlázy)

⚡ Jak můžeme svůj bazální metabolismus pozitivně ovlivnit:

1. Budovat svalovou hmotu

Svaly i v klidu spotřebovávají více energie než tuková tkáň.
Silový trénink (i vlastní vahou těla) zvyšuje BMR.
Není potřeba stát se kulturistou – i mírný nárůst svalové hmoty pomáhá.

2. Udržovat aktivní životní styl

Nejen cvičení, ale i běžný pohyb během dne (chůze, schody, aktivní přestávky) podporuje celkovou energetickou spotřebu.

3. Pravidelné a vyvážené stravování

Přílišné hladovění snižuje BMR – tělo přechází do úsporného režimu.
Je důležité dodávat tělu dostatek kvalitních živin – bílkoviny, vláknina, zdravé tuky, komplexní sacharidy.

4. Dostatečný spánek

Nedostatek spánku narušuje hormonální rovnováhu (zejména leptin a ghrelin, hormony regulující hlad a sytost), což může zpomalit metabolismus.

5. Zvládání stresu

Chronický stres může narušit hormonální funkce a snížit metabolickou aktivitu.
Relaxace, mindfulness a správné dýchání podporují vnitřní rovnováhu.

6. Správná hydratace

Voda je klíčová pro metabolické procesy.
Nedostatek tekutin zpomaluje metabolismus a zvyšuje únavu.

🧠 Shrnutí:

Více svalů = vyšší bazální spalování.
Pravidelný pohyb a jídlo = stabilní metabolismus.
Spánek, voda a zvládání stresu = lepší celková energie.

Malé změny, jako je svižná procházka během obědové pauzy nebo pravidelné posilování vlastní vahou, mohou dlouhodobě zvýšit naši energetickou hladinu.

Energetická hladina člověka je výsledkem komplexní souhry fyziologických, psychologických a environmentálních faktorů. Zde je přehled klíčových oblastí, které ovlivňují naši energii:

Fyzická aktivita (včetně týdenního hýbacího programu)
Výživa a stravovací návyky (včetně Serotoninové kuchařky)
Kvalita spánku
Zvládání stresu
Hormonální rovnováha
Okolní prostředí
Vnitřní motivace a smysl
Myšlení

Z uvedených výzkumů je zřejmé, že energetická kapacita člověka není dána jen biologickými limity, ale zásadně ji ovlivňuje i prostředí, styl života a naše duševní nastavení. Energie není konstantní veličina – je to zdroj, který můžeme cíleně obnovovat i vyčerpávat.
Proto se nyní podíváme na osm klíčových oblastí, které naši energii v každodenním životě formují – od výživy přes spánek až po sílu myšlení.

🏃 1. Fyzická aktivita

Úroveň fyzické aktivity významně ovlivňuje celkový energetický výdej. Pravidelný pohyb nejen zvyšuje spotřebu energie, ale také přispívá k lepší kondici a vitalitě. Sedavý životní styl může vést k nižší energetické hladině a zvýšenému riziku zdravotních problémů. Zdroj

Proč je fyzická aktivita tak důležitá pro naši energii?

Zvyšuje cirkulaci kyslíku v těle: Více kyslíku znamená lepší buněčný metabolismus a tvorbu energie (ATP).
Stabilizuje hormonální hladiny: Přirozený pohyb reguluje stresové hormony (kortizol) a podporuje tvorbu endorfinů („hormonů štěstí“).
Zlepšuje citlivost na inzulin: Což napomáhá efektivnějšímu využívání glukózy a brání únavovým propadům.
Podporuje duševní zdraví: Pravidelná aktivita zvyšuje hladinu serotoninu a dopaminu – látek spojených s motivací, radostí a vitalitou.
Podněcuje růst mitochondrií: Pravidelným pohybem stimulujeme vznik nových „elektráren“ v buňkách – mitochondrií, které vyrábějí energii.

Která fyzická aktivita ovlivňuje energii pozitivně?

Lehký a středně intenzivní pohyb: Chůze, jóga, plavání, pomalý běh, cyklistika – zvyšují energii bez přetížení těla.
Intervalový trénink (HIIT) v krátkých dávkách: Zvyšuje produkci mitochondrií a metabolickou efektivitu (ale u lidí s vysokým stresem opatrně – nepřehánět).
Strečink a mobilita: Uvolňuje napětí ve svalech, zlepšuje proudění energie a lymfy.
Taneční aktivity a přirozený pohyb: Kombinují fyzickou zátěž se zábavou a emocemi → výborný antistresor a zdroj energie.

Pozor:

Příliš náročný a dlouhý výkon (např. extrémní běhy) bez regenerace naopak energii může vyčerpávat.
Ideální je pravidelnost a střídání dynamiky.

✨ Navržený „Hýbací program“ na 1 týden (pro běžně vytíženého člověka)

Den	Aktivita	Poznámka
Pondělí	30 min svižné chůze venku	Ideálně ráno nebo po práci
Úterý	20 min lehké jógy + 10 min dechová meditace	Večer na uvolnění
Středa	20 min svižný běh / rychlá chůze + 10 min strečink	Krátký, ale dynamický blok
Čtvrtek	30 min plavání nebo lehké cvičení s vlastní vahou	Tělesná i mentální relaxace
Pátek	20 min tanec na oblíbenou hudbu	Zábavné a emocionálně nabíjející
Sobota	Výšlap v přírodě / delší procházka 60–90 min	Kombinace pohybu a slunce
Neděle	15 min jemného strečinku + 15 min mindfulness pro tělo	Vědomé zklidnění

💡 Tip: Pokud máte méně času, rozdělte aktivitu na dvě 10–15minutové části během dne (např. ráno a odpoledne).

🍽️ 2. Výživa a stravovací návyky

Kvalita a složení stravy mají přímý dopad na energetickou hladinu. Vyvážený příjem sacharidů, tuků a bílkovin zajišťuje stabilní přísun energie. Nedostatečný nebo nevyvážený příjem živin může vést k únavě a snížené výkonnosti. Zdroj

🍽️ Serotoninová kuchařka – Co jíst pro lepší náladu a víc energie

🧠 Základní principy:

Serotonin se tvoří z aminokyseliny tryptofan.
Aby se tryptofan dostal do mozku, potřebujeme sacharidy s nízkým glykemickým indexem a dostatek vitamínů a minerálů (zejména B6, B12, hořčík a zinek).
Výživa musí být vyvážená, barevná a plná přirozených potravin.

🥑 Top potraviny pro tvorbu serotoninu:

Banány (bohaté na tryptofan + draslík)
Ovesné vločky (pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi)
Vlašské ořechy a mandle (zdroj zdravých tuků a B vitaminů)
Listová zelenina (špenát, rukola – obsahují hořčík)
Losos, sardinky, makrela (omega-3 mastné kyseliny)
Vejce (bohatý zdroj tryptofanu)
Cizrna, čočka, fazole (rostlinné bílkoviny + vláknina)
Kakao a kvalitní hořká čokoláda (pozor: s mírou a vysoký podíl kakaa)
Jogurt a kefír (probiotika podporují zdraví střev, které ovlivňuje až 90 % produkce serotoninu!)

🍴 Serotoninová menu – Inspirace na celý den

🍳 Snídaně:

Ovesná kaše s banánem, vlašskými ořechy a lžičkou medu
Nebo: Jogurt s borůvkami a lněnými semínky

🥗 Oběd:

Salát s grilovaným lososem, avokádem a dýňovými semínky
Nebo: Quinoa s pečenou zeleninou (batáty, cuketa, brokolice) a cizrnou

🥑 Svačina:

Banán + hrst mandlí
Nebo: Celozrnný chleba s hummusem a rukolou

🍛 Večeře:

Pečené kuře s bylinkami a dušenou listovou zeleninou
Nebo: Čočkový dhal s kokosovým mlékem a koriandrem

🍫 Dezert:

1–2 čtverečky kvalitní hořké čokolády
Nebo: Smoothie z banánu, špenátu a trochy mandlového mléka

💡 Bonus: Co ještě podporuje dobrou náladu kromě jídla?

Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu
Sluneční světlo (podporuje tvorbu serotoninu)
Hydratace (vodu nezapomínat!)
Dýchací techniky a vděčnost

😴 3. Kvalita spánku

Spánek je klíčový pro regeneraci těla a doplnění energie. Nedostatek kvalitního spánku může způsobit ospalost, podrážděnost a sníženou schopnost koncentrace. Dlouhodobé problémy se spánkem mohou mít vážné dopady na celkové zdraví. Zdroj

Proč je spánek tak zásadní pro energii?

Během spánku dochází k regeneraci mozku i těla – obnovují se zásoby energie (ATP), opravují se poškozené buňky, dochází k úklidu toxinů z mozkové tkáně.
Kvalitní spánek podporuje hormonální rovnováhu – reguluje hladiny melatoninu, kortizolu, leptinu a ghrelinu (hormony ovlivňující hlad, stres a metabolismus).
Spánek posiluje imunitní systém a zlepšuje psychickou odolnost.
Nedostatek kvalitního spánku → únava, špatná nálada, oslabená koncentrace, přejídání, oslabení imunity.

Co konkrétně ovlivňuje kvalitu spánku?

Délka spánku: optimálně 7–9 hodin denně (dle individuální potřeby).
Pravidelnost: chodit spát a vstávat každý den přibližně ve stejnou dobu.
Kvalita prostředí: klid, tma, ticho, optimální teplota (18–20 °C).
Předspánkové rituály: postupné zklidnění těla i mysli před ulehnutím.
Správné načasování světla: modré světlo večer (z mobilů a obrazovek) blokuje tvorbu melatoninu.

🌟 Praktické tipy pro lepší spánek:

1. Nastav si pravidelný režim

Choď spát a vstávej každý den přibližně ve stejný čas (i o víkendu).
Tělo si vytvoří přirozený rytmus → snadnější usínání a hlubší spánek.

2. Vytvoř si „spánkový rituál“

Hodinu před spaním sniž intenzitu světla.
Vyhni se silné fyzické aktivitě, těžkým jídlům a obrazovkám.
Zařaď relaxační činnosti: čtení, jemné protažení, poslech klidné hudby, meditaci.

3. Připrav si ideální spánkové prostředí

Zatemni místnost.
Udržuj chladnější teplotu (18–20 °C).
Použij aromaterapii (např. levandule na zklidnění).
Pokud je hluk, použij špunty do uší nebo bílý šum.

4. Pracuj s přirozeným světlem

Přes den co nejvíce venku (přirozené denní světlo podporuje tvorbu serotoninu, který se večer přeměňuje na melatonin).
Večer omez modré světlo – stáhni jas obrazovky, používej filtry (např. režim Night Shift).

5. Dechová technika před spaním

4-7-8 dechová metoda:
1. Nádech nosem na 4 sekundy
2. Zadrž dech na 7 sekund
3. Výdech ústy na 8 sekund
Opakuj několikrát – pomáhá rychleji usnout a uklidnit nervový systém.

📚 Výzkumné potvrzení

Výzkum Státního zdravotního ústavu ČR (2022): Kvalitní spánek je klíčovým faktorem prevence únavového syndromu.
Výzkumy FN Motol (Oddělení preventivní medicíny, 2021): Spánková hygiena výrazně snižuje riziko psychických i fyzických onemocnění.

😰 4. Zvládání stresu

Chronický stres a psychická zátěž mohou vést k vyčerpání a snížení energetické hladiny. Stres aktivuje hormonální reakce, které mohou ovlivnit metabolismus a vést k únavě. Zdroj

Proč stres vyčerpává naši energii?

Krátkodobý stres (např. před zkouškou nebo prezentací) je přirozená a adaptivní reakce těla → aktivuje systém „bojuj nebo uteč“, zvyšuje pozornost a krátkodobý výkon.
Chronický stres (trvající týdny a měsíce) je však pro tělo destruktivní:
- Zvyšuje hladinu kortizolu a adrenalinu → tělo je dlouhodobě v režimu pohotovosti → vyčerpává se zásoba energie (ATP).
- OsLabuje imunitní systém, narušuje spánek, způsobuje hormonální nerovnováhu, zvyšuje riziko vyhoření.
- Vede k tzv. energetickému deficitu – organismus spotřebovává víc energie na přežití než na regeneraci a růst.

Fyzické projevy stresu:

Únava, bolesti hlavy, svalové napětí, nespavost, trávicí potíže.

Psychické projevy stresu:

Úzkost, podrážděnost, pokles motivace, pocity přetížení.

Emoční stav a psychické zdraví mají významný vliv na vnímání energie. Negativní emoce, jako je smutek nebo úzkost, mohou snižovat pocit vitality, zatímco pozitivní emoce mohou energii zvyšovat. Zdroj Klíčem je budování psychické odolnosti. Psychická odolnost (resilience) je schopnost adaptace na stres a změny.

Co ji posiluje?

Vědomé zvládání emocí
Práce s dechem a meditace
Stanovení realistických očekávání
Sebelaskavost a odpuštění sobě
Vnitřní ekologie – práce s myšlenkami

Podle výzkumů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (2020) má práce na psychické odolnosti významný vliv na dlouhodobou životní spokojenost a pracovní výkonnost.

Vnitřní ekologie aneb Jak pracujeme se svými myšlenkami

Náš vnitřní dialog je klíčový:

Pozitivní zaměření zvyšuje energii a motivaci
Negativní přemílání vyčerpává

Techniky pro podporu vnitřní ekologie:

Mindfulness
Kognitivní restrukturalizace (vědomá změna myšlenkových vzorců)
Práce s vděčností

Psychologické studie FF UK (2021) potvrzují, že pravidelné praktiky vděčnosti a pozitivního zaměření vedou ke snížení stresu a lepší energetické rovnováze.

Praktické tipy: Jak zvládat stres a chránit svou energii

Dechová cvičení během dne
- Např. pomalé dýchání do břicha: nádech 4 sekundy – výdech 6 sekund – 1 minuta → aktivace parasympatiku.
Mindfulness – vědomé zastavení
- Krátké vědomé zastavení několikrát denně (pozorování dechu, těla, zvuků) snižuje stresové napětí.
Prioritizace úkolů
- Určete si denně 3 hlavní priority – co je nejdůležitější a co může počkat.
Aktivní pohyb
- Rychlá chůze, tanec nebo protažení – fyzický pohyb spaluje stresové hormony.
Sociální opora
- Sdílení emocí s blízkými, podpora od kolegů, přátel nebo odborníka (kouče, psychologa).
Rituály přepnutí
- Jednoduché přepínání mezi pracovním a osobním režimem (např. večerní procházka, vypnutí pracovního telefonu).

🧬 5. Hormonální rovnováha

Hormonální výkyvy, například během menstruace, menopauzy nebo těhotenství, mohou ovlivnit energetickou hladinu. Hormony jako tyroxin štítné žlázy hrají roli v regulaci metabolismu a energetického výdeje. Zdroj.

Hormony řídí téměř všechny procesy v těle: energii, náladu, metabolismus, spánek, reprodukci, imunitu.
➡️ Když je hormonální rovnováha narušená, může se objevit únava, výkyvy nálad, přibírání na váze, nespavost, stres nebo i zhoršená odolnost vůči nemocem.

⚡ Co můžeme udělat pro podporu hormonální rovnováhy:

1. Kvalitní a dostatečný spánek

Hormon melatonin (spánek) a kortizol (stres) se přímo odvíjejí od rytmu spánku a bdění.
Pravidelný spánkový režim (7–9 hodin) pomáhá stabilizovat hormonální hladiny.

2. Vyvážená strava

Bílkoviny podporují tvorbu hormonů a udržují hladinu inzulinu stabilní.
Zdravé tuky (např. omega-3 mastné kyseliny) jsou klíčové pro tvorbu hormonů.
Omezit rafinované cukry a vysoce průmyslově zpracované potraviny (ty mohou rozkolísat hladinu inzulinu a zvyšovat zánět v těle).

3. Pohyb a cvičení

Pravidelná fyzická aktivita (i mírná!) pomáhá regulovat hladiny inzulinu, kortizolu a endorfinů.
Doporučuje se kombinace aerobního pohybu (chůze, běh, tanec) a posilování.

4. Správné zvládání stresu

Chronický stres vede k nadprodukci kortizolu, což může negativně ovlivnit i ostatní hormony (např. pohlavní hormony, štítnou žlázu).
Relaxační techniky: hluboké dýchání, mindfulness, meditace, čas strávený v přírodě.

5. Péče o střeva

Ve střevní mikrobiotě vzniká řada látek ovlivňujících hormonální rovnováhu.
Konzumace vlákniny, probiotik (kefír, kysané zelí) a prebiotik (cibule, česnek, čekanka) podporuje zdravé trávení a tím i zdraví hormonů.

6. Sledování hormonálních změn a prevence

Vědomá práce s hormonálními cykly (např. u žen sledování menstruačního cyklu).
V případě dlouhodobých potíží (únava, změny váhy, problémy se spánkem, náladami) konzultace s lékařem (endokrinologem).

🧠 Shrnutí jednoduchých kroků:

Spi dobře.
Jez kvalitně a pravidelně.
Hýbej se s radostí.
Ovládej stres.
Podporuj střevní mikrobiom.

🌡️ 6. Okolní prostředí

Teplota, vlhkost a kvalita vzduchu v prostředí, ve kterém se nacházíme, mohou ovlivnit naši energetickou hladinu. Nepříznivé mikroklimatické podmínky mohou vést k nepohodlí a zvýšené únavě.

🏢 Okolní prostředí a energie – co s tím, když pracujeme 8 hodin v uzavřených prostorách s klimatizací a umělým osvětlením

Problém:

Nedostatek přirozeného světla → rozhozený cirkadiánní rytmus (vnitřní biologické hodiny), únava, poruchy spánku.
Umělé osvětlení (zejména studená zářivková světla) → vyšší hladina stresu, únava očí.
Klimatizace → suchý vzduch → dehydratace, únava, bolesti hlavy.
Open space → vyšší hladina hluku, menší soukromí → vyšší stresová zátěž.
Příliš sterilní prostředí → psychická únava (chybí podněty, kontakt s přirozeným světem).

🌿 Co můžeme dělat pro udržení energie a duševní pohody:

1. Dostatek přirozeného světla během dne

Pokud možno, sedět co nejblíže k oknu.
Jít ven na denní světlo alespoň na 5–10 minut dopoledne a odpoledne (i v zimě).
Používat světelnou terapii (např. denní lampy – „light therapy box“) v případě tmavých prostor.

2. Mikropřestávky – aktivace těla

Každou hodinu krátká přestávka (vstát, protáhnout se, udělat pár kroků).
Změnit polohu těla, rozhýbat záda a krk (např. strečink na židli).
Krátké dechové cvičení – vědomý hluboký nádech a dlouhý výdech (3× za sebou).

3. Hydratace

Pít dostatek vody – klimatizace extrémně vysušuje vzduch i sliznice.
Ideálně neslazené nápoje, bylinkové čaje, voda s citronem.

4. Zeleň v pracovním prostoru

Květiny a přírodní prvky snižují stres a zvyšují subjektivní pocit pohody.
Pokud to jde, umístit si k pracovnímu místu pokojovou rostlinu (např. zamiokulkas, tchýnin jazyk, aloe).

5. Vědomá práce se světlem

Využívat teplé světlo během odpoledne, pokud je to možné (menší modrá složka → lepší příprava těla na odpočinek).
Pokud musíte být celý den pod zářivkami, večer doma používat teplé žárovky, abyste tělu dali signál k relaxaci.

6. Ochrana proti hluku

Používat sluchátka s příjemnou relaxační hudbou (např. přírodní zvuky, klidné melodie) – pokud je v open office přílišný hluk.
Najít si během dne chvíli „ticha“ – krátké odpojení, vědomé soustředění na dech.

🧠 Shrnutí praktických kroků pro pracovní prostředí:

Chytře pracovat se světlem (co nejvíce přirozeného, večer teplejší).
Pravidelně se hýbat a dýchat.
Hydratovat se a vědomě regenerovat.
Přinést si kousek přírody do práce.
Vědomě chránit svoji pozornost a energii.

🌇 Jak po práci regenerovat energii, když přes den pracujeme v náročném prostředí

1. Co nejvíce pobytu venku

Po práci si dopřej alespoň 20–30 minut na čerstvém vzduchu (procházka, kolo, zahrada).
Denní světlo (i večerní) pomáhá srovnat cirkadiánní rytmus, který je v umělém osvětlení rozhozený.

2. Přirozený pohyb

Lehké protažení, jóga, chůze – cokoli, co rozhýbe tělo a rozproudí krev, bez extrémního zatížení.
Ideálně pohyb venku – příroda kombinuje fyzickou a duševní regeneraci.

3. Péče o oči a nervový systém

Omezit sledování obrazovek (telefon, počítač, televize) alespoň hodinu před spánkem.
Dopřát si „hygienu světla“ – teplé světlo doma, žádné studené bílé zářivky večer.

4. Hydratace a lehká, výživná večeře

Doplnit tekutiny – voda, bylinkový čaj (např. máta, meduňka).
Lehká, nutričně bohatá večeře: zelenina, kvalitní bílkoviny (např. ryby, luštěniny) a zdravé tuky.

5. Vědomé uvolnění

Relaxační dechová cvičení, meditace, poslech klidné hudby.
Stačí 10 minut vědomého klidu – efektivně resetuje nervový systém.

6. Přirozené rituály na uzavření dne

Horká sprcha nebo koupel.
Krátké psaní deníku vděčnosti (3 věci, za které jsem dnes vděčný/á).
Pomáhá „přepnout“ psychiku z pracovního módu na klid.

🧠 Proč je to tak důležité:

Když celý den trávím v umělém prostředí, moje tělo i mozek ztrácí kontakt s přirozenými biorytmy → únava, stres, narušení spánku.
Vědomá regenerace po práci pomáhá obnovit rovnováhu, chránit duševní zdraví a zvyšovat odolnost.

✨ Shrnutí jednoduchého plánu po práci:

Být alespoň chvíli venku.
Pohyb bez tlaku a výkonu.
Dát tělu dobré jídlo a dost vody.
Uklidnit smysly – méně světel, méně obrazovek.
Udělat si rituál pro uzavření dne.

Český kontext:

Výzkum Státního zdravotního ústavu ČR (2022): Nedostatek přirozeného světla a absence pohybu přispívají ke vzniku únavového syndromu a depresivních stavů.
Studie Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (NIOSH, 2015) upozorňuje, že dlouhodobý pobyt v umělém prostředí bez přístupu k dennímu světlu významně zvyšuje míru únavy a stresu.

🌱 7. Vnitřní motivace a smysl: Skrytý zdroj energie

Proč motivace a smysl dodávají energii? Když má člověk vnitřní motivaci a vidí smysl v tom, co dělá, jeho mozek produkuje více dopaminu – neurotransmiteru spojeného s energií, nadšením a výdrží.

Vnitřní smysl snižuje vnímání únavy a zvyšuje schopnost překonávat překážky. Smysluplná práce a osobní cíle chrání před syndromem vyhoření (Burnout Syndrome).

Co posiluje vnitřní motivaci?

Jasné osobní hodnoty a cíle
Pocit autonomie (mít kontrolu nad svými rozhodnutími)
Možnost růstu a rozvoje
Přínos pro druhé lidi nebo vyšší celek

Tipy, jak budovat smysl a motivaci:

Zeptejte se sami sebe: „Proč to dělám?“
Věnujte se i malým činnostem, které vám přinášejí radost.
Vědomě propojujte každodenní úkoly se svými hodnotami (např. péče o zdraví, podpora druhých, kreativita).
Nastavujte si malé cíle, které vás budou motivovat k postupnému růstu.

📚 Výzkumné potvrzení

Vnitřní motivace je silně spojena s vyšší úrovní energie, odolnosti a životní spokojenosti (Deci & Ryan, 2000, Self-Determination Theory).

Výzkum Fakulty sociálních studií MU (2020): Práce se smyslem života snižuje riziko deprese a chronického stresu.

🧠 8. Myšlení a jeho vliv na kvalitu života a zdraví

Naše myšlení má přímý vliv na to, jak se cítíme, jak zvládáme stres a jakou kvalitu má náš život. Negativní myšlenkové vzorce, jako jsou katastrofické scénáře, černobílé hodnocení nebo chronická sebekritika, zatěžují naši psychiku, zatímco pozitivní a flexibilní způsob uvažování podporuje psychickou i fyzickou odolnost.

Psychologie zdraví v České republice dlouhodobě upozorňuje na význam duševních a kognitivních faktorů v prevenci nemocí. Pozitivní myšlení přitom neznamená naivní popírání problémů, ale schopnost vidět širší kontext, rozvíjet vděčnost, naději a hledat řešení namísto setrvávání ve frustraci.

💡 Co říká výzkum?

• Výzkum Jihočeské univerzity (Bláhová, 2013) prokázal, že pozitivní způsob myšlení koreluje s vyšším hodnocením kvality života u lidí v produktivním věku. Lidé s optimistickým přístupem častěji hodnotili svůj život jako smysluplný, zvládnutelný a v rovnováze.
(Zdroj)

• Psychologie zdraví (Mareš, 2018) shrnuje 30 let výzkumu v této oblasti. Zdůrazňuje, že postoje, očekávání a vnitřní dialog ovlivňují nejen duševní pohodu, ale i vývoj a průběh onemocnění, včetně civilizačních chorob. Schopnost zvládat stres, budovat vnitřní odolnost a adaptovat se na změnu jsou klíčové dovednosti pro zdraví i výkonnost.
(Zdroj)

• Psychologické intervence zaměřené na vděčnost, optimismus nebo všímavost prokazatelně zvyšují subjektivní vitalitu, zlepšují spánek, snižují úroveň stresových hormonů a podporují imunitní odpověď organismu (Fredrickson, 2001; Emmons & McCullough, 2003).

📘 Inspirace z praxe: Naučený optimismus

Psycholog Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, ve své knize Naučený optimismus popisuje, jak se optimismus dá vědomě rozvíjet. Klíčem je změna interpretačních stylů: místo „selhal jsem, protože na to nemám“ začít myslet ve vzorcích jako „tentokrát to nevyšlo, ale můžu se zlepšit“.

Podle Seligmana se naučený optimismus zakládá na třech principech:

Permanence (trvalost): Neúspěchy nejsou věčné – jsou dočasné.
Pervasiveness (rozsah): Neúspěch v jedné oblasti neznamená selhání ve všem.
Personalization (osobní vina): Ne všechno, co se nepodaří, je moje vina.

Lidé, kteří tyto vzorce začnou používat, mají podle výzkumů nižší výskyt deprese, vyšší výkonnost v práci i škole, lepší zdraví a delší život.

Pozitivní myšlení, ať už přirozené nebo naučené, není o ignorování problémů, ale o hledání možností, růstu a naděje. V dnešní době, kdy jsme často vystaveni chronickému stresu, je péče o kvalitu vnitřního dialogu stejně důležitá jako výživa nebo pohyb.

Zdravá mysl není bez problému – je pružná, přemýšlí laskavě a hledá cestu dál.

Závěr: Energie jako komplexní systém

Naše energie není jen otázkou silné vůle nebo odpočinku, ale výsledkem souhry těla, mysli a prostředí. Jak ukazují výzkumy i zkušenosti z praxe, nejúčinnější přístup je komplexní: propojit fyzickou aktivitu, kvalitní spánek, výživu, duševní hygienu, motivaci i zdravé myšlení.

Není důležité být dokonalý, ale vědomě si všímat, co mi energii bere a co přináší. I drobné změny – pravidelná chůze, snížení stresu nebo práce s vnitřním kritikem – mohou zásadně ovlivnit naši každodenní vitalitu.

Jak říká Martin Seligman, optimismus se dá naučit. A stejně tak se dá naučit i práce s vlastní energií – vnímat ji, chránit a vědomě ji obnovovat. Protože energie není luxus, ale základní předpoklad zdravého, smysluplného a radostného života.

Pokud vás téma zaujalo, můžete si objednat workshop do vaší firmy – osobně nebo on-line, nebo se přihlásit na celodenní kurz, který nabízíme v našem vzdělávacím centru. Pomůžeme vám nebo vašemu týmu vědomě pracovat s energií, zvýšit odolnost a obnovit sílu tam, kde je jí nejvíce potřeba.

📚 Použitá literatura

Bláhová, Š. (2013). Vliv pozitivního myšlení na kvalitu života lidí v produktivním věku [Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]. Theses.cz. https://theses.cz/id/jdpja4
Česká společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče. (2020). Výživa a její dopad na psychické zdraví.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. (2020). Resilience jako faktor duševního zdraví.
Fakultní nemocnice Motol – Oddělení preventivní medicíny. (2021). Faktory ovlivňující fyzickou a duševní vitalitu.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. (2021). Vliv pozitivní psychologie na duševní zdraví a kvalitu života.
Ideje.cz. Energie, pozornost a rozhodování – jak funguje mysl ve stresu.
Klinika endokrinologie VFN Praha. (2021). Vliv stresu, výživy a pohybové aktivity na hormonální rovnováhu.
Loehr, J., & Schwartz, T. (2001). The Power of Full Engagement. Free Press.
(Význam práce s energií pro výkon a psychickou pohodu)
Mareš, J. (Ed.). (2018). 30 let psychologie zdraví v České republice (1988–2018). Česká společnost psychologie zdraví. https://cmpsy.cz/files/LIB/30_let_psychologie_zdravi.pdf
Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (NIOSH). (2015). Dopady pracovního prostředí na únavu a stres.
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). (2021). Význam odpočinku a spánkové hygieny v prevenci duševních onemocnění.
Radiožurnál (Český rozhlas). Spotřeba energie mozkem v běžném dni.
Rock, D. (2009). Your Brain at Work. HarperBusiness.
(Spotřeba energie mozkem, význam vědomé obnovy kapacit)
Seligman, M. E. P. (2006). Naučený optimismus (3. vyd.). Portál.
Státní zdravotní ústav ČR. (2022). Dopad absence denního světla a pohybu na duševní zdraví zaměstnanců.
Techmania Edu. Mozek a energie – kolik spálí a proč.
Výzkumný ústav tělovýchovného lékařství ČR. (2021). Fyzická aktivita jako prevence chronických onemocnění a podpora metabolismu.
www.zij-zdrave.cz. Energie mozku a těla – veřejně dostupné zdravotní informace.

Vnímáte-li, že máte energie málo, objednejte si naše služby. Můžete využít i možnost objednání do workshopu do firmy (osobně či on-line).

Zpět