Odpovídala jsem na dotazy uLékaře.cz na téma Psychika a imunita. Celý článek si přečtěte zde.
Psychika a imunita – jak moc spolu souvisejí?
Tělo a duše jsou velmi úzce spojeny. Vlivem stresu se snižuje imunita, klesá schopnost hojení, zhoršuje se spánek i trávení, stoupá svalové napětí, tepová a dechová frekvence, krevní tlak, galvanická vodivost kůže, produkce hormonů nadledvin… Psychická nepohoda projevující se pocity, jako jsou obavy, strach, nejistota, má tedy přímý vliv na tělo, které pak snáze onemocní.
Dá se ve zkratce říct, co může dlouhodobá psychická nepohoda, například vleklý stres či chronické negativní emoce, napáchat na naší imunitě?
Dlouhodobé a nadměrné napětí mívá zdravotní důsledky, časté jsou žaludeční vředy, zvýšený krevní tlak či migrény. Jednoduše řečeno dlouhodobý stres a psychická nepohoda ovlivní imunitní systém tak, že je člověk náchylnější nemocem. Dovednost uvolnit se, relaxovat je předpokladem duševního zklidnění, psychické rovnováhy a harmonie. Říká se, že člověk, který umí relaxovat, má pevnější duševní i tělesné zdraví, lepší pracovní výkonnost, lépe se soustředí, méně se unaví a bývá v životě spokojenější. Naopak jedinec příliš napjatý, dlouhodobě vystavený stresujícím událostem, bývá podrážděný, náladový, úzkostlivý či konfliktní, mívá poruchy spánku, bolesti hlavy, zad atd.
Recept na zdravou psychiku a imunitu: klidný dech, smích a zpěv
Občas můžeme zaslechnout třeba „onemocněl/a jsi proto, že se nemáš rád/a“ nebo „ta zlomená noha se ti stala proto, že jsi se měl/a zastavit“. Co si o takových výrocích myslíte?
Jako psycholog a psychoterapeut bych se klienta ptala na to, jak své nemoci rozumí on sám. Vycházím z předpokladu, že každý člověk podvědomě nejlépe ví, co potřebuje. Změna, která ovlivní psychiku a zdraví, může být v jeho myšlení, chování, přístupu k životu, ale i ve změnách v jeho sociálním prostředí. Lidé okolo klienta mohou nabídnout náhled, který může být pro léčbu užitečný. Bývá to něco, co klient sám přehlíží.
V opačné situaci – pokud například vážně onemocním nebo někdo z mých blízkých, je určitá psychická imunita to, co mi může pomoci těžkou situaci překonat?
V takovém případě hovoříme spíše o psychické odolnosti či nezdolnosti, kterou se v psychologii zabýváme. Je zajímavé, jak na obdobné situace lidé reagují různě. Někdo je zvládne bez psychických a somatických následků, dokonce jej posílí, jiného dožene obdobná situace do bezmoci. A v prožívané bezmoci vznikají nemoci.
Pokud můžeme vědomě péčí o své duševní zdraví pozitivně ovlivňovat i svoji imunitu, jak nejlépe na to? Co doporučujete?
Nejprve s klienty zmapuji to, kde oni sami vnímají potřebu změny ve svém životě a procházíme tři důležité oblasti – spokojenost s prací, vztahy a péči o sebe. Často učím klienty některý typ relaxace, která pracuje s dechem. Rychlé změny ve světě okolo nás a nejistota klidnému dechu nepřeje. Právě proto bychom na něj neměli zapomínat a měli bychom s ním vědomě pracovat.
Klidný dech pomůže zvládnout řadu potíží, správné dýchání má vliv na soustředění i paměť a ovlivňuje řadu somatických potíží. Z medicinsko-farmakologického hlediska relaxace působí proti stresu (jako anxiolytikum), proti bolesti (jako analgetikum), proti neklidu (jako tranquilizér) a svalovému napětí (jako myorelaxans). Doporučuji přirozené formy relaxace pozitivně ovlivňující psychiku a imunitu, jako je smích a zpěv. A samozřejmě jak bylo řečeno dříve – pohyb, strava, sociální kontakt apod.
Postupně padá pověra typu „jdeš k psychologovi = jsi blázen“
Rok 2020 přinesl do našich životů neobvyklou situaci způsobenou pandemií nového koronaviru. Restriktivní omezení se projevují na naší psychice – kromě strachu z onemocnění se mnoho lidí ocitlo v nejistotě, izolovaných od ostatních atd. Vnímáte ve své praxi, že lidé se v této souvislosti začínají více starat o své psychické zdraví?
Vnímám v současné době, že psychologové už nejsou tabu, a zdá se mi, že postupně padá pověra typu „jdeš k psychologovi = jsi blázen“. Je dobře, že si již lidé nedávají nálepky a nenechají si je dát ani svým okolím. To jim umožní přijít k psychologovi včas. I u psychických potíží, stejně jako u somatických, platí „čím dříve, tím lépe“. Léčba je pak pro klienta snazší. A tím snazší mám na mysli, že klient v psychoterapii pracuje sám na sobě pod vedením psychoterapeuta. Klient mění své postoje, přístup, návyky, dělá konkrétní změny ve svém životě apod. Tyto změny jsou někdy mnohem těžší než třeba postavit dům.
Jsou nějaké typické stavy u lidí, se kterými se v současnosti setkáváte častěji než před pandemií?
Ano, jsou. Častěji se nyní setkávám s úzkostmi, které spustila sociální izolace v souvislosti se zavřenými školami, home office, karanténou. Dále lidé výrazně častěji prožívají pocity bezmoci, cítí se býti ve vleku vládních opatření, nemohou plánovat apod. U těchto potíží je zásadní zaměřit se na to, nač má jedinec vliv, a ve sféře svého vlivu jednat. Důležité je nastavit si pravidelný denní režim, pohybové aktivity a jíst zdravé jídlo, například dietu středomořského typu. Podstatné je také plánovat si setkávání s přáteli či alespoň online kontakt, učit se relaxace, radovat se i z každodenních maličkostí, dát svému životu smysl, umět se ocenit atd. A pokud má někdo pocit, že to sám nezvládne, určitě by měl vyhledat psychologa či psychoterapeuta a vše s ním probrat. Zkrátka začít hledat malé kroky ke zvýšení psychické pohody.
Kdybyste měla komukoliv doporučit jednu jedinou věc, na kterou je dobré v souvislosti s opečováváním své psychiky myslet každý den, co by to bylo?
Každý den si zařídit příjemnou maličkost a zvládnout užitečnou povinnost.