Téma financí v partnerských vztazích – k tomuto zásadnímu a přesto upozaďovanému tématu jsem se vyjadřovala v pořadu Vaše peníze TV Barrandov.
Má stále zásadní význam zejména v případech, kdy je vztah ekonomicky nevyrovnaný. Nevyrovnanost může ovlivňovat dynamiku vztahu velmi výrazně. Jeden z partnerů může pociťovat závislost, zadluženost nebo nedostatečnost, zatímco druhý nese tíhu zodpovědnosti nebo očekávání. Často tato napětí nejsou ve vztahu komunikovány a výčitky jsou pak vyřčeny nahlas, agresivně vykřičeny či pasivně-agresivním slovním útokem bodají do bolavých míst partnera.
Zde je má příprava na rozhovor
- Říká se, že peníze jsou jedním z nejčastějších důvodů partnerských hádek. Je to opravdu tak? Proč na nás tohle téma tolik působí?
Peníze jsou jedním z nejčastějších spouštěčů hádek a současně jsou finanční neshody nejčastější prediktorem rozpadů vztahů, protože mají tendenci se opakovat a zůstávat nevyřešené. Spory o peníze jsou erodující sílou, která podkopává vzájemnou důvěru a bezpečí ve vztahu. Málokdy je to jen o penězích. Často se za tím skrývá něco hlubšího – třeba strach, nejistota nebo neschopnost komunikace, naslouchání apod. A pokud peníze opravdu chybí, dostáváme se do stavu, kdy nejde řešit kompromisy, ale základní přežití. V takové chvíli se ohrožují úplně základní lidské potřeby – mít co jíst, kde spát, cítit se bezpečně. A když je narušený tenhle základ, jak říká i Maslowova teorie, těžko se buduje pohoda ve vztahu.
- Dá se říct, že každý z nás má nějaký vlastní „vztah k penězům“ – třeba podle toho, jak jsme s nimi vyrůstali doma? A může to ve vztahu způsobovat třenice?
Partneři – 2 jedinečné osobnosti, vyrůstali v různých rodinách, s různými postoji k penězům, v různých kulturách zacházení a financemi. Někde se šetřilo „na horší časy“, jinde se žilo tak nějak z ruky do pusy. A právě tyhle zkušenosti si často neseme dál – do vztahů, do domácností, aniž bychom si je vždycky uvědomovali. Když se pak potká někdo, kdo potřebuje mít našetřeno „pro klid v duši“, s někým, kdo radši peníze investuje do zážitků, může to být zdroj nedorozumění. A přitom stačí o tom otevřeně mluvit.
- Je normální, že jeden z partnerů je víc šetřivý a druhý víc utrácí? Jak s takovou rozdílností zdravě naložit?
To je úplně běžné. Důležité je, aby z těch rozdílů nevznikl boj – kdo má pravdu, kdo „umí“ líp hospodařit. Vztah není účetnictví. Každý máme jiné vnitřní nastavení, jiné potřeby. A pokud o nich dokážeme mluvit bez výčitek, můžeme najít cestu, která bude vyhovovat oběma – třeba si nastavíme společný rámec a zároveň si necháme prostor pro individuální styl.
- Co může pár udělat pro to, aby se kvůli penězům nehádal? Pomáhají třeba předem nastavená pravidla – kdo co platí, co je společné apod.?
Pomáhá hlavně mluvit o penězích dřív, než se objeví napětí. Klidně si dejte pravidelné „finanční rande“ – u kávy nebo na procházce. Domluvte se, co je společné, co si každý řeší sám, jak nakládáte s rezervou. Když se tohle všechno vysloví nahlas, snáz se hledá rovnováha – a zbytečně se nevytváří prostor pro domněnky nebo tiché výčitky. Pokud to nejde, využijte služeb psychologa či mediátora, kteří vám mohou pomoci učit se vzájemné komunikaci a dohodám.
- Doporučila byste spíš vést společný rozpočet, nebo je v pořádku, když si každý spravuje svoje finance zvlášť?
Záleží na tom, co komu vyhovuje. Někdo chce všechno společné, jiný potřebuje mít i něco vlastního. A obě možnosti jsou v pořádku – pokud se na nich oba shodnou. Důležité je, aby v tom byl respekt, férovost a důvěra. Rozpočet je jen nástroj – to hlavní je vzájemná dohoda. Důležité je si uvědomit, že jedinou jistotou v životě je změna! Tudíž dnešní dohoda za 10 let nebude zřejmě platit. „Finanční rande“ je nástrojem reflexe aktuálních potřeb obou partnerů a změna pak je možná, když se na ni oba schopnou.
- Dá se na vztahu poznat, kdy už nejde o rozdílné názory na finance, ale o hlubší problém s důvěrou nebo mocí?
Když se jeden z partnerů třeba nemůže dostat k účtu, když neví, co se platí, nebo když má pocit, že peníze jsou „zbraň“, pokud se tak partneři společně nedohodli (některým párům vyhovuje dominance a submise a pokud je to jejich vzájemná dohoda, pak je to v pořádku). To už je něco, co zasahuje do rovnováhy vztahu. V tu chvíli je důležité nebát se o tom mluvit – a někdy i vyhledat pomoc zvenčí.
- Co když má jeden z partnerů výrazně vyšší příjmy než ten druhý – jak s tím zacházet, aby nevznikala zášť nebo pocit závislosti?
Tohle bývá citlivé téma. Nejde ani tak o výši příjmu, jako o to, jak spolu o tom partneři mluví. Když je vztah postavený na partnerství, je úplně v pořádku, že jeden vydělává víc. Důležité ale je, aby se ten druhý necítil v podřízené roli. Otevřenost, respektující a důraz na to, že jsme tým – to jsou klíčové prvky, které drží vztah i v těchto situacích. Pokud i přes dohodu, se jeden cítí podřízený, otevírá se téma vlastní hodnoty z psychologického pohledu, kterou lze rozvíjet.
- Má smysl mluvit o penězích i v úplném začátku vztahu? Nebo je to spíš tabu, které řešit až časem?
Má to smysl. Ne nutně první večer, ale v průběhu vztahu určitě. Peníze ukazují náš vztah k hodnotám, bezpečí, svobodě. Není to nic povrchního – je to realita života. A když o ní dokážeme mluvit včas, předejdeme tomu, že se stanou tématem až ve vyhrocené chvíli. Mluvení preventivně je přípravou, pokud bychom se to učili až v konfliktu, je to mnohem náročnější! Prevence na 1. místě i v tomto tématu 😊