Rádio ČAS, Ženy v čase: Plyšák v dospělosti

Plyšáci v posteli v dospělosti – proč je to pro někoho důležité, co plyšák dělá v dětství a čeho je symbolem v dospělosti?

Tímto tématem jsme se zabývaly díky Ženám v čase na Rádiu ČAS 25.6. v 18 hod. a v repríze v sobotu.

V dětství pomáhá plyšák dítěti zvládat odloučení od rodičů, zejména při usínání nebo v nových a nejistých situacích. Poskytuje pocit bezpečí a pomáhá dítěti postupně se učit samostatně regulovat své emoce.

V dospělosti už plyšák většinou nepředstavuje náhradu rodiče. Častěji symbolizuje bezpečí, je připomínkou životního příběhu či vzpomínky na blízké lidi, kterou si chceme uchovat. Podobně jako si někdo schovává dopisy, fotografie nebo šperk po babičce. Častěji plyšáka najdeme u kreativních, hravých lidí, kteří si pěstují tzv. dítě v sobě jako něco cenného.

Ve většině případů jde o běžný nástroj pro zklidnění a bezpečí. Teprve velmi silná závislost na takovém objektu může někdy souviset s hlubšími psychickými obtížemi nebo nezpracovanými zkušenostmi z minulosti.

 

Pro nadšence do výzkumů zdroje:

1. Funkce plyšáka v dětství
Tvrzení o tom, že plyšák pomáhá zvládat odloučení (zejména při usínání) a slouží k regulaci emocí, vychází z těchto zdrojů:
  • Winnicott (1953): Definoval „přechodný objekt“ jako náhradu za pečovatele v době jeho nepřítomnosti, která pomáhá dítěti v přechodu od závislosti k autonomii. Plyšák je podle něj klíčový v dobách osamělosti a při usínání jako obrana proti úzkosti.
  • Ko et al. (2025): Potvrzuje, že tyto objekty pomáhají dětem zvládat separační úzkost a regulovat emoce během psychologických konfliktů.
  • Hooley (2012): Uvádí, že v průběhu zdravého vývoje potřeba objektu postupně klesá, jak roste autonomie dítěte.
2. Funkce plyšáka v dospělosti a symbolika
Pasáže o symbolice bezpečí, životního příběhu a spojitosti s hravostí a kreativitou jsou podloženy těmito zdroji:
  • Ko et al. (2025): Uvádí, že dospělí mohou regulovat své emoce skrze objekty, které symbolizují aspekty jejich „já“ nebo reprezentují významné vztahy.
  • Reed (Lindenwood University): Ve svém výzkumu zjistila, že dospělí si plyšáky ponechávají, protože vytvářejí emocionální spojení se vzpomínkami na dětství. Respondenti v její studii nejčastěji používali slova jako „pohodlí“, „bezpečí“ a „vzpomínky“.
  • Winnicott (1953): Vysvětluje, že u zdravého jedince se vztah k přechodnému objektu postupně rozšiřuje do celé kulturní oblasti – k umění, hře a kreativní vědecké práci.
3. Hranice mezi běžným užitím a patologií
Informace o tom, že běžné užívání je v pořádku a pouze silná závislost signalizuje problém, čerpají z:
  • Hooley (2012): Zdůrazňuje, že samotná přítomnost plyšáka v dospělosti není problematická. Indikátorem hlubší patologie (např. hraniční poruchy osobnosti – BPD) je až extrémní citové spoléhání a neschopnost uklidnit se bez něj.
  • Ko et al. (2025): Konstatuje, že intenzivní závislost na objektech v dospělosti může být spojena se sníženou psychologickou odolností a prožitým traumatem v dětství. Tato silná vazba často slouží k zaplnění emocionálního prázdna po chybějící péči rodičů.
  • Shrnutí použitých zdrojů:
    1. Hooley, J. M., & Wilson-Murphy, M. (2012): Adult Attachment to Transitional Objects and Borderline Personality Disorder.
    2. Ko, C.-H., et al. (2025): Exploring the Relationship Between Transitional Object Attachment and Emotion Regulation in College Students.
    3. Reed, A. R.: Stuffed Animals and Adults (výzkumný plakát Lindenwood University).
    4. Winnicott, D. W. (1953): Transitional Objects and Transitional Phenomena.
Zpět do dotazů