Fandění poskytuje intenzivní emoční prožitky, které mohou vyústit až v tzv. stav flow (plynutí). Jde o psychický stav, kdy je fanoušek natolik pohlcen sledováním zápasu, že přestává vnímat okolí, ztrácí pojem o čase a dochází k potlačení vědomí vlastního „já“
Klíčovým prvkem je ztotožnění se s týmem. Fanoušci často používají první osobu množného čísla („my jsme vyhráli“), což naznačuje, že úspěchy či neúspěchy týmu prožívají jako své vlastní.
Fanoušci pociťují pýchu a hrdost, když se jejich týmu daří, což pozitivně ovlivňuje jejich vlastní ego, sebevědomí a sebedůvěru.
V individualizované společnosti, kde se tradiční vazby rozpadají, nabízí fanouškovství pevný bod a pocit sounáležitosti – někam patřím. Komunita fanoušků je být vnímána jako „druhá rodina.
21.5.2026 jsem se k tomuto tématu více vyjadřovala v Rádiu BLANÍK.
Aktuální téma – hokej
Hokej je brán jako národní sport, divácky velmi oblíbený, mnohokrát náš tým vyhrál (Zlatí hoši), hokejisté vystupují v médiích – a tak si fanoušci k nim vytvářejí vazbu – jsou vnímáni skoro jako kamarádi.
Jak fandění ovlivňuje výkon týmu
Přítomnost a podpora fanoušků slouží jako hlavní hnací motor a náboj celého utkání. Hluková kulisa a skandování posouvají hranici soutěživosti a motivují hráče k tomu, aby dávali góly a podali co nejlepší výkon.
Zejména v kolektivních sportech, jako je hokej, panuje mezi fanoušky i hráči přesvědčení, že aktivní podpora může zvrátit nepříznivý vývoj zápasu = Efekt „sedmého hráče“
Studie komunity hokejových fanoušků uvádí, že kotel je chápán jako ústřední místo, které se nejvíce podílí na tvorbě atmosféry a psychické podpoře mužstva.
Psychologický status hrdiny
Hráči jsou fanoušky a médii často pasováni do role „statečných hrdinů“. Tato společenská prestiž a adorace zvyšují u sportovců pocit odpovědnosti a touhu nezklamat svou „herní obec“. Intenzita sportovního prožitku se u hráčů zvyšuje s vědomím, že jejich výkon sleduje.
Tlak na výkon může být pozitivní i negativní
Když tým/sportovec vyhrává, může to být pro něj motivující a podává lepší a lepší a lepší výkon. Může se ovšem také spustit negativní smyčka strachu z neúspěchu, která sportovce paralyzuje. Na místě je pak spolupráce se sportovním psychologem či koučem. Protože ve fyzickém výkonu se sportovec dostane na hranici a pak už o výsledku rozhoduje jen a pouze hlava – mentální připravenost, schopnost být v přítomném okamžiku a neřešit, „co by kdyby“.