Jak si správně vybrat školu a profesní směr? Lze to už v dětství?
Je vhodné se tímto tématem zabývat, protože v práci strávíme cca 90 000 hodin za život. První náznaky se projevují už v dětství. Děti přirozeně tíhnou k určitým aktivitám – zajímají se např. dráty od elektriky, rády organizují, zkoumají, hrají si na učitele nebo opraváře. Hollandova teorie profesních typů (John L. Holland) říká, že lidé mají různé pracovní osobnosti – například pomáhající, technické, výzkumné, úřední, umělecké či podnikavé.
Podívejte se na 2 vstupy zde:
Co sledovat u dětí, abychom odhalili, k čemu mají predispozice?
✔ Sledování dětských zájmů – všímat si, co dítě dělá samo od sebe.
✔ Školní předměty – které ho baví, kde se mu daří.
✔ Zpětná vazba od učitelů a rodičů – kde je potenciál.
✔ Hraní si na různé role – dítě, které rádo učí ostatní, může mít talent pro pedagogiku, leadership.
💡 Co dělat, když dítě neví, co ho baví?
Podporovat zvědavost, nechat ho zkoušet různé aktivity a nenutit ho hned se specializovat.
Děti často mění zájmy, což je přirozené. Nejdůležitější je umožnit jim zkoušet různé věci, než je tlačit do konkrétního směru.
Jak zjistíme, co je pro nás správná profese?
Neklaďme na sebe nároky, že v 15 letech musíme vědět, co budeme dělat celý život. To nemůže nikdo vědět. MPSV uveřejnilo informaci, že změny spojené s digitalizací nebo AI způsobí zánik 330 tis. a vznik 500 tis. nových pracovních pozic do roku 2030. Z toho vyplývá, že profese dnešních 15letých ještě ani neznáme. (https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/Anal%C3%BDza%2Bzm%C4%9Bn%2Bpodpory%2Bv%2Bnezam%C4%9Bstnanosti.pdf/009b5d7f-c35d-bb86-2811-9b8682a4947b?t=1727766042605)
Proto je důležité sebepoznání, zkoušení a reflexe:
✔ Sebepoznání – Jaké aktivity mě nabíjejí energií? Jaké situace mě stresují?
✔ Práce s hodnotami – Chci stabilitu nebo kreativitu? Potřebuji vidět okamžitý výsledek, nebo dlouhodobý dopad?
✔ Experimentování – stáže, vedlejší projekty, práce na zkoušku.
📌 Mýtus: „Musíš mít jasno hned po škole.“
Ve skutečnosti je běžné, že lidé mění obory, protože se vyvíjejí jejich zkušenosti, hodnoty a životní situace.
📌 Česko patří mezi ty s nejnižší mírou fluktuace, během roku se přesune 15 % zaměstnanců, zatímco průměr OECD je 22 % a v Dánsku dokonce 28 %. (https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/Anal%C3%BDza%2Bzm%C4%9Bn%2Bpodpory%2Bv%2Bnezam%C4%9Bstnanosti.pdf/009b5d7f-c35d-bb86-2811-9b8682a4947b?t=1727766042605)
✔ Testy profesní orientace – popisují aktuální stav svého sebepoznání. Nepredikují!
Je normální, že nás práce po čase přestane bavit?
Ano, a je to přirozené. Důvody?
✔ Adaptace – mozek si zvykne na podněty, které byly dříve nové a vzrušující.
✔ Změna životních priorit – to, co bylo skvělé ve 25, nemusí být dostačující ve 40.
✔ Monotónnost – pokud chybí výzvy, práce se může stát rutinou.
✔ Přetížení a stres – pokud jsme dlouhodobě přetažení, ztrácíme motivaci.
💡 Řešení?
Job crafting, tj. utváření práce, přizpůsobení práce sobě. Přidání nových výzev, více autonomie, hledání smyslu.
Pokud ani úprava nepomůže, může být změna oboru nejlepší variantou.
Jakou roli hraje stres?
Dlouhodobý stres mění chemii mozku, ovlivňuje paměť, kreativitu i motivaci.
✔ Krátkodobý stres může být pozitivní – motivuje nás k výkonu.
✔ Dlouhodobý stres (chronický) vyčerpává. Zvýšená hladina kortizolu ovlivňuje schopnost soustředění, vyvolává úzkost a vede k pocitu „vyhoření“.
📌 Údajně je 76 % zaměstnanců vystaveno stresu v práci každý den.
Jak pracovat se stresem, aniž bychom museli měnit práci?
✔ Nastavit hranice – nebrat si práci domů, říkat „ne“.
✔ Mnemotechnické pomůcka pro práci se stresem STRESS: S = sebedisciplina, T = tlak na péči o tělo i duši, R = relaxace a uvolnění, E = efektivní protažení těla, S = smysl pro humor a S = spolehnutí na pomoc přátel. (CARNEGIE, Dale, 2011. Jak překonat starosti a stres. Praha: Práh. ISBN 978-80-7252-320- 7)
✔ Hledat smysl a autonomii – mít možnost ovlivňovat svou práci zvyšuje spokojenost.
Jak poznáme syndrom vyhoření?
Jde o stav kompletního fyzického, psychického a emocionálního vyčerpání.
Znaky vyhoření:
- Ztráta smysluplnosti, radosti, práce/činnost už nebaví, vše je šedé
- Únava, ztráta energie, nejhorší stavy vyhoření se projevují tak, že postižený nevstane z postele
- Snížené kognitivní funkce, zhoršená paměť, zapamatovat si a vybavit informace, snížená schopnost soustředění se
- Negativní dopady na sociální oblasti v souvislosti s podrážděností, vnitřním napětím, agresivitou, která se pak projevuje v konfliktech s lidmi a nebo směrem k sobě, kdy člověk se syndromem vyhoření obviňuje sám sebe.
- Zdravotní důsledky – bolest, zad, migrény, i vážnější nemoci.
💡 Rizikové skupiny?
🔹 Pomáhající profese (lékaři, terapeuti, učitelé).
🔹 Lidé v kreativních a výkonově náročných pozicích.
🔹 Perfekcionisté a ti, kteří neumí říkat „ne“.
Dá se vyhoření řešit bez změny práce?
Ano, ale je potřeba aktivně zasáhnout.
✔ Nastavení hranic – říct „ne“ nadměrnému přetěžování.
✔ Změna perspektivy – hledání toho, co nám práce přináší.
✔ Dovolená a regenerace – včetně psychického odpočinku.
✔ Psychoterapie nebo koučink – podpora ve změně vzorců myšlení a chování.
Kdy je čas změnit profesi?
Ne vždy je nutné hned měnit profesi, ale někdy je to nejlepší krok. Pokud:
✔ Práce dlouhodobě neodpovídá našim hodnotám.
✔ Cítíme fyzické – zdravotní dopady stresu.
✔ Nemáme žádnou možnost ovlivnit podmínky.
📌 Zajímavost: Podle studie Harvard Business Review (2021) každý třetí člověk mění profesi alespoň jednou v životě.
Důležité je vědět, co hledáme – nejde jen o útěk, ale o smysluplnou změnu.
Jak si vybrat správně novou práci?
🔹 Co mi chybělo v minulé práci? – finance, autonomie, kreativita?
🔹 Co mě baví i mimo práci? – často jsou tam skryté indicie.
🔹 Jaká práce odpovídá mým hodnotám? – potřebuji stabilitu nebo volnost?
✔ Jaké máme silné stránky? – na co se hodíme?
✔ Jaké jsou reálné možnosti? – je dobré si udělat průzkum trhu.
✔ Jsme ochotni se učit něco nového? – někdy změna vyžaduje rekvalifikaci.
📌 Důležité: Nejdříve zkusit změnit přístup k současné práci, než ji opustíme.
Jak si vybrat správně novou práci?
🔹 Hledat práci, která odpovídá našim hodnotám.
🔹 Zjistit si reálné podmínky – mzdu, benefity, firemní kulturu.
🔹 Vyzkoušet si ji – stáže, praxe, rozhovory s lidmi z oboru.
📌 Nejspokojenější lidé jsou ti, kteří vidí ve své práci smysl.
Závěrem:
🔥 „Práce by nám měla přinášet nejen obživu, ale i radost a smysl. Pokud to tak není, máme možnosti – můžeme upravit přístup, hledat nové výzvy nebo změnit směr.“