Český rozhlas Dvojka: Meteosenzitivita

Jak počasí ovlivňuje naše tělo a mysl? Cítíte při změně počasí únavu, bolesti hlavy nebo špatnou náladu? Nejste v tom sami. Přečtěte si mou přípravu na rozhovor pro Český rozhlas Dvojku na téma Meteosenzitivity. Vysílání proběhlo 6.12.2024 v čase od 9:25 hod., záznam zde.

 

Jak se zvýšená meteosenzitivita, tedy citlivost na změny počasí, může projevovat?

Meteosenzitivita je individuální citlivost organismu na změny počasí, která se může projevovat fyzickými i psychickými symptomy, jako je únava, poruchy soustředění, špatná nálada či bolesti hlavy. Nejde o nemoc, ale o přecitlivělou reakci organismu na vnější vlivy. Počasí samo o sobě zdravotní potíže nezpůsobuje, ale může aktivovat nebo zhoršit již existující onemocnění, například artritidu, kardiovaskulární choroby či migrény. Tento fenomén se od 50. let 20. století zkoumá v souvislosti s postupným odtržením moderního člověka od přírody.

Koho se meteosenzitivita nejčastěji týká?

Meteosenzitivitu ovlivňuje věk, zdravotní stav a tělesná kondice. S přibývajícím věkem se citlivost na výkyvy počasí zvyšuje, stejně jako u nemocných nebo lidí po úrazech, kdy lidé cítí bolesti pooperačních jizev či kloubů. Znáte rčení „cítím to v kloubech“? U některých jedinců může dojít ke zhoršení chronických nemocí, jako je revma nebo alergie.

Má počasí opravdu vliv na naši náladu?

Ano, nedostatek slunečního světla během podzimu a zimy vede k poklesu hladiny serotoninu, hormonu ovlivňujícího naši náladu, což způsobuje pocity smutku až deprese. Krátké dny navíc zvyšují produkci melatoninu, hormonu spánku, a to vede k únavě a ospalosti.

Tyto změny jsou přirozenou reakcí těla na zkrácený sluneční svit, problémem však je, když své fungování nepřizpůsobíme těmto potřebám a vyžadujeme od sebe stejný výkon jako v létě.

S úbytkem světla se často objevují úzkostné a depresivní stavy u osob s diagnostikovanou Sezónní afektivní poruchou, což je jedna z forem deprese, postihuje 1-2% populace. Opakovaně na podzim a v zimě se u těchto jedinců objevují pocity smutku, podráždění, únava a celkově snížená psychická pohoda. Říká se, že mírnější forma, známá jako „zimní blues„, může ovlivnit až 20 % lidí.

ZAJÍMAVOST: Naši náladu ovlivňují i fáze měsíce. Například při dorůstajícím měsíci se častěji objevují konflikty a srdeční komplikace. Úplněk zase způsobuje k poruchy spánku, náměsíčnost, zvýšení sexuální aktivity či impulzivního chování.

ZAJÍMAVOST: Čisté životní prostředí a chvíle po bouřce mají jedno společné – dostatek negativních iontů: „Dostatek negativních iontů ovlivňuje serotoninový metabolismus. Zlepšuje tak astmatické stavy, bronchitidy, ovlivňuje náladu, emoce, spánek, působí antidepresivně, analgeticky (snižuje vnímání bolesti), působí proti sklonu k bušení srdce, proti vzniku srdeční bolesti, snižuje zvýšený krevní tlak, snižuje krevní srážlivost, urychluje hojení ran a popálenin, působí bakteriostaticky až baktericidně.“ zdroj

Jak čelit výkyvům způsobeným počasím?

Pro zmírnění vlivu počasí je důležité dbát na denní světlo, pohyb a celkovou péči o zdraví. Následující doporučení mohou pomoci:

  • Světlo: Simulace denního světla pomocí speciálních lamp pomáhá zmírnit dopady meteosenzitivity.
  • Kontakt s přírodou: Trávit čas venku v přírodě, i když je pošmourno, pomáhá udržet spojení s přirozeným prostředím. Je vhodné ale omezit pobyt ve smogových oblastech. Doma pravidelně větrat a přítomnost rostlin zlepšuje kvalitu vzduchu v domácnosti.
  • ZAJÍMAVOST: Po bouřce je vzduch plný negativních iontů, což přispívá k pocitu „čerstvosti“ a uklidnění:
    • Záporné ionty se vyskytují v přírodních prostředích, jako jsou lesy, hory, vodopády nebo po bouřce, kdy je vzduch svěží a čistý. Mají pozitivní účinky:
      • Podpora imunitního systému. Zlepšení krevního oběhu a snížení krevního tlaku.
      • Uklidňují nervový systém, podporují relaxaci a zlepšují náladu. Podporují schopnost soustředění a mentální výkon.
      • Zlepšení kvality spánku a dýchání.
    • Kladné ionty se nacházejí v uzavřených prostorách, zejména tam, kde je přítomna elektronika, klimatizace nebo umělé osvětlení. Vysoké koncentrace kationtů jsou také typické pro znečištěné městské prostředí. Mají negativní účinky:
      • Způsobují únavu, bolesti hlavy a problémy se soustředěním. Zvyšují podrážděnost a úzkost.
      • Přispívají k respiračním potížím a zhoršují kvalitu spánku.
      • Podporují oxidaci buněk, což může vést k předčasnému stárnutí.
  • Fyzická aktivita: Pravidelný pohyb zlepšuje prokrvení těla a produkci endorfinů. Doporučuje se například sauna nebo Kneippovy střídavé koupele.
  • Zdravá strava: Dbejte na dostatek vitamínů, minerálů (hořčík, vitamíny B) a omega-3 mastných kyselin.
  • Relaxace a spánek: Praktikujte meditaci, jógu nebo dechová cvičení pro snížení stresu. Zajistěte si pravidelný a kvalitní spánek pro regeneraci těla.
  • Psychologické aspekty: Vnitřní postoj jedince může ovlivnit vnímání počasí. Pozitivní přístup k nepříznivému počasí může snížit jeho negativní dopady na náladu a energii.
  • Přírodní doplňky: Můžete vyzkoušet mírné homeopatické prostředky, jasmín nebo rododendron, které mohou pomoci s bolestmi hlavy, podrážděním nervů či výkyvy krevního tlaku. Třezalka, která má uklidňující účinky na náš organismus, využívá se při problémech s nespavostí, úzkostí, na stres a deprese.

 

Chcete-li svou průvodce ke posilování psychické odolnosti a dobrého pocitu, rezervujte si termín na psychoterapii www.cepsys.cz

Přeji klidné a pohodové zimní dny!

PhDr. Sylvie Navarová