Článek publikovaný v časopise Třídní učitel a vedení třídy 2024/3. čtvrtletí, který si můžete objednat na e-mailové adrese send@send.cz

Národní ústav duševního zdraví zveřejnil informace o průzkumu mezi žáky, jeho výstupy jsou alarmující. 40 % dětí odpovídalo tak, že odborníci upozorňují na jejich depresivní naladění. Ve své psychoterapeutické praxi se od Covidových opatření setkávám velmi často s dětmi a teenagery, kteří se necítí po psychické stránce dobře. Důvodem bývají ve většině případů neuspokojivé vztahy s vrstevníky. Prožívají ve svých třídách úzkosti, bojují s trémou při prezentování, kdy mají vystoupit před třídou. Nejde jen o strach, ale o takovou reakci těla, která by se již dala zaškatulkovat do diagnózy sociální fóbie a panických atak.

Tento text je určen těm pedagogům, pomáhajícím profesionálů a rodičům, kteří hledají způsoby, jak rozvíjet sociální kompetence u svých dětí a teenagerů. Inspirovat se určitě mohou také kouči dospělých, působící ve firmách a organizacích a využít je při práci s týmy.

Co sociální kompetence zahrnuje?

Sociální kompetence je obratnost člověka v jednání s lidmi v různých sociálních situacích. Sociální kompetence obsahuje:

  • Cítit se dobře, komfortně v sociálních situacích
  • Spokojenost s vrstevnickými vztahy
  • Komunikaci a asertivní jednání
  • Schopnost spolupráce
  • Sebekontrola a respekt k druhým
  • Zvládání konfliktních situací

V dalším textu vás seznámím s koučovacími technikami pro práci s týmem a skupinou, které směřují k rozvoji komunikace v týmu a spolupráce. Strukturují témata navazování vztahů, spokojenosti ve vztazích, podporují zdravé sebevědomí založené na kompetencích a tím učí respektu a zvládání konfliktů.

Co musíte udělat pro to, abyste spolupráci pokazili?

Čas: 45 min.

Cíl: mapování možností, jak podpořit spolupráci ve třídě

Pomůcky: flipchartové papíry a fixy pro zápis nápadů

Popis techniky:

Budeme používat techniku negativního brainstormingu. Nejprve si řekněme, co to brainstorming je. Je to technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Technika předpokládá, že žáci pracující ve skupině vymyslí mnohem více nápadů, než by byli schopni vymyslet individuálně. Brainstorming se překládá jako Burza nápadů či Bouření mozků. Autor metody Alexander Osborn popisuje čtyři zásady:

1. Kvantita na prvním místě: „Pusťte fantazii na špacír, ničím se nenechte omezovat, cílem je získat co nejvyšší počet nápadů.“

2. Bezkritičnost: „Každý nápad zapište, každý je cenný, cílem je získat co nejvyšší počet nápadů bez hodnocení reálnosti. Posuzování proběhne až v dalších krocích procesu. Nejprve generujte návrhy bez omezení časem, financemi, možnostmi. Pusťte fantazii na špacír …“

3. Vítání netradičních nápadů: „reálné, ale i bláznivé, vše je vítáno, netradiční nápady jsou obzvláště vítány.“

4. Kombinace a zlepšování nápadů: „můžete využít, rozšířit či posunout již vyřčené návrhy.“

Proces probíhá ve čtyřech fázích:

  1. Ujasníme si, co je cílem brainstormingu a kdo bude zapisovat všechny nápady a reformulace, které zazní:

Cílem je ujasnit si: Jak zlepšovat spolupráci ve třídě?

Pedagog vyzve žáky k diskusi.

Výklad: Spolupráce znamená společné úsilí zaměřené na dosažení společného cíle ku prospěchu všech, kteří se na něm podílejí. Opakem spolupráce je konkurence či soupeření.

2. Negativní brainstorming:

Pedagog představí techniku Negativního brainstormingu, tzn. že žáci budou hledat co nejvíce možností, jak situaci zhoršit.

Poradce rozdělí žáky do skupin po max. 5 osobách. Do každé skupiny podá flipchartový papír a fixy. Zadání pro brainstorming: Co musíte udělat pro to, abyste spolupráci pokazili?

Skupiny své návrhy pro zhoršení spolupráce prezentují.

3. Reformulace podnětů do protikladů – pozitivních pokynů:

Následně si skupiny mezi sebou své výstupy vymění. Skupiny převádějí získané návrhy do pozitivních pokynů, poučení či pravidel pro dobře fungující spolupráci.

4. Kritické zhodnocení nápadů:

Třída se na závěr kolektivně rozhoduje, které nápady mají hodnotu a budou dále rozpracovány, a které mohou být smazány. Výsledná pravidla si vyvěsí ve třídě.

Energetický kotel

Čas: 45 min.

Cíl: Společné mapování wellbeingu ve třídě

Techniku lze využít také v individuálním poradenství u témat duševní hygieny, péče o sebe.

Pomůcky: flipchartové papíry do skupin, pastelky, fixy

Popis techniky:

Energetický kotel je technika sloužící k mapování vztahů v týmu. Můžeme si jej představit jako nádobu, ve kterém se vaří něco chutného. Plně funkční kotel má kapacitu 100% využitelné energie. Tým plně spolupracuje. V realitě to ovšem takto nebývá. Kotel má část kudy energie přichází (je pod ním např. zapálený oheň). V kotli jsou ovšem i díry, kterými energie bez užitku uniká, a tak můžeme o mnoho dobrého přijít.

Pokud jsou přísun energie a úniky v rovnováze, máme v týmu zajištěno optimální fungování. Členové týmu jsou v pohodě. Pokud ale uniká více energie, než přitéká, lidé v týmu ztrácí energii, dostávají se na úroveň pouhého přežívání, necítí se v kolektivu dobře – jsou unavení a bez nálady. Práh energie má každý člen týmu jiný. Čím více lidí v týmu je pod prahem, tím horší vztahy v týmu panují.

Pokud členové týmu vydávají dlouhodobě více energie, než spoluprací získají, fungují na energetický dluh, jsou častěji nemocní a v psychické nepohodě.

Žáci se ve skupinách mohou společně zamýšlet nad energetickým stavem ve své třídě. Najdou společné zdroje energie a úniky. Na závěr techniky vydefinují kroky ke zlepšení energetické bilance.

Postup:

  1. Pedagog žáky rozdělí do skupin po 5 osobách. Každá skupina dostane flipcharový papír, fixy a pastelky. Žáci nakreslí kotel podle svých představ. Pedagog vysvětlí metaforu kotle, který plně funkční pracuje na 100%. Kotel má zdroje energie, ale i díry, kterými energie uniká.
  2. Ve skupinách žáci přemýšlejí a popisují energetické vstupy (zisky, přítoky), např. hry o přestávkách, povídání o zážitcích z prázdnin apod. a úniky (ztráty, díry) jako např. posmívání, křik ve třídě apod. Vstupy jsou tedy tím, co posiluje pohodu v týmu a spolupráci, přináší radost a motivaci k bytí ve škole. Úniky jsou tím, co žáky vyčerpává a většina v týmu se cítí nepříjemně.
  3. Pedagog vyzve skupiny, aby našly co nejvíce, min. 8 zdrojů energie a 8 děr, kudy energie uniká. Tato technika slouží k ujasnění si možností pro zlepšení situace v týmu.
  4. Pedagog může využít koučovací otázky k provázení technikou:
  5. Jaké jsou zdroje energie? Co vás nabíjí nejvíce?
  6. Jaké zdroje lze posilovat nebo zařadit, abyste se ve třídě cítili lépe?
  7. Kudy vaše energie uniká? Jaké úniky odebírají nejvíce energii a co s nimi můžete udělat?
  8. Která díry by šla nejsnáze zalepit? Co by to znamenalo pro vaši třídu?
  9. Na kolik % funguje váš kotel oproti maximální kapacitě 100%?
  10. Jakého % byste chtěli dosáhnout, aby vám ve třídě bylo lépe?
  11. Co by se muselo stát, aby úroveň vaší energie stoupla o …%?
  12. Jaké konkrétní kroky chcete udělat?

Skupiny prezentují své kotle se zapsanými odpověďmi o zdrojích a únicích. Představí energetickou bilancí v % dle svého úhlu pohledu a žádoucí stav energie. To, na čem se všechny skupiny shodly pedagog shrne, zapíše a za nějakou dobu se k technice vrátí a udělá ji znovu. Techniku Energetický kotel lze totiž využívat jako referenční rámec, který nás provází systematickou prací na zlepšení.

Na pokračování týmových technik se můžete těšit v prosincovém vydání časopisu Třídní učitel a vedení třídy.